Voda a zalévání

Nejen lidé a zvířata potřebují životně důležitou vláhu, také pro rostliny patří voda k základním potřebám. Rozhodující je však jako téměř u všeho správné dávkování.

Voda patří vedle kyslíku, oxidu uhličitého a slunečního světla k základním faktorům, které rostliny potřebují k růstu. Příjem vody se uskutečňuje téměř výlučně rostlinnými kořeny.

Mnoho rostlin se z velké části skládá z vody; čím méně je rostlinné pletivo dřevnaté, tím vyšší je podíl vody. Voda je rozpouštědlo pro všechny rostlinné živiny. Jak dostupnost živin, tak jejich transport v půdním roztoku a rostlině je vázán na výskyt mokrého živlu.

Základní zásobení vodou je pokryto přirozenými srážkami. Téměř všechny plané rostliny jsou odkázány na více méně pravidelný přísun vláhy shůry. Naše kulturní rostliny mají tu výhodu, že mohou spoléhat na vydatnou pomoc pilných zahradníků.

Využívání dešťové vody

Právě v přírodní zahradě je vhodné sbírat dešťovou vodu. Pomocí různých metod můžeme zvýšit zachycené množství. Ke sbírání dešťové vody máme k dispozici několik možností.

Sudy na dešťovou vodu
Déšť dopadající na střechy budov stéká do okapů a okapy je veden do sudů, většinou z umělé hmoty. Nevýhodu velmi omezeného objemu lze zmenšit spojením několika vedle sebe stojících nádob.

Podzemní zásobníky na dešťovou vodu
Velké zásobníky na vodu jsou zhotoveny z umělé hmoty nebo betonu a zapouštějí se do země. Do těchto cisteren lze zachytit velké množství dešťové vody. Zabudované mechanické filtry a uložení vody v temnu a chladu umožňují její dlouhé uchovávání za téměř trvalé vysoké kvality.

Správná zálivka

Voda je pro každou rostlinu životně nezbytná. Správnou technikou zalévání (kvalita, množství, doba, interval, způsob) můžeme pozitivně ovlivnit zdraví rostlin i jejich výnos. Dodržíme-li tři jednoduchá základní pravidla, můžeme se účinně vyhnout nejčastějším chybám při závlaze našich zahradních rostlin.

• Většina rostlin snáší lépe dešťovou vodu než vodu studniční nebo vodovodní. Odstátá dešťová voda bývá většinou teplejší a měkčí.

• Zalévat méně často, ale zato vydatně. Jestliže je půda dočasně méně vlhká, podpoří se tím rozvětvení a rozvoj kořenového systému do větší šířky a hloubky.

• Zalévat ráno a ne večer. Při ranním zalévání mohou rostliny přes den rychleji oschnout – riziko houbové infekce je u trvale mokrých rostlin větší! Rostliny zalévané večer stojí celou noc v mokré zemi a mají "studené nohy". Noční vlhkost kromě toho láká slimáky.