Rašelina v zahradě – proč je důležité umět se bez ní obejít?

V mnohých zahradních substrátech naleznete v jejich složení rašelinu. Ta způsobuje, že substrát je lehčí, kypřejší a lépe zadržuje vodu. Někdy si můžete koupit dokonce čistou rašelinu. Často je totiž propagovaná jako ta jediná pravá ke kyselomilným rostlinám – azalkám, borůvkám a podobným druhům potřebující k růstu půdy s nízkým PH. Někdy se dokonce doporučuje přidání rašeliny k vylepšení jakékoliv zeminy na zahradě.

Ale je to opravdu nezbytné? Nebo bychom se měli používání rašeliny raději vyhnout? Nejprve je důležité se podívat, jak rašelina vzniká.

Rašeliniště jsou zvláštním typem mokřadů. Samotná rašelina jsou odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřeném prostředí díky nedostatku kyslíku špatně rozkládají. Proto se hromadí na místě. Rostliny pak podobně jako korálové útesy rostou na zbytcích svých předchůdců. Metrové vrstvy rašeliny se vytvářejí tisíce let a její zásoby se nemohou rychle obnovit.

Jaká je funkce rašelinišť?

• Rašeliniště zadržují až 30 % veškerého vázaného oxidu uhličitého na Zemi.
• Vyznačují se také vysokou schopností zadržování vody. Tato funkce je důležitá hlavně v případě povodňových vln, kdy zadržením velkého množství vody mohou zmírnit následky povodní. Zároveň je důležité i jejich běžné zadržování vody v krajině. Zvláště v poslední době se stává, že dešťové srážky spadnou v krátkém časovém úseku a bez zasáknutí se voda odplaví z krajiny.

• Tyto bažinné biotopy jsou unikátním prostředím skýtajícím domov různým živočichům i vodomilným rostlinám, které najdeme jinde jen zřídka.

Z prodeje rašeliny se stal v poslední době ohromný byznys, který má dalekosáhlé následky pro nás všechny.

Těžbou rašeliny totiž drancujeme hmotu, která vznikala několik tisíciletí, narušujeme místní ekosystémy a uvolňováním oxidu uhličitého do ovzduší ovlivňujeme klima na celé planetě.

Zároveň úbytkem těchto míst přicházíme o mnohé rostlinné i živočišné druhy.

Dá se bez rašeliny v zahradě obejít?

Odpověď je naštěstí ano. V obchodech už běžně najdete substráty, na kterých je uvedené, že neobsahují rašelinu. Je fajn se při koupi na toto zaměřit. 

Substrát si však samozřejmě můžete namíchat i sami. Vhodný substrát získáte smícháním zahradní zeminy s organickými a minerálními složkami. Zajistíte tak, že substrát bude vzdušný, schopen zadržet vodu i významné živiny, tolik potřebné pro správný růst rostlin.

• Mezi vhodné minerální látky patří: písek, keramzit, perlit, pemza či cihlová drť.
• Přidáním dřevitých vláken, kompostu, biouhlu nebo zkompostované kůry zajistíte přísun vhodné organické složky.
• Podle lokality je možné využít i regionálně dostupné suroviny jako jsou kokosová vlákna, obilné plevy, drcené kukuřičné stonky, konopná či lněná vlákna apod.

Úpravou poměrů jednotlivých složek substrátu, získáte ideální substrát pro každou rostlinu. Podrobné informace o jednotlivých poměrech naleznete v publikaci: Příroda v zahradě – Substráty bez rašeliny.

Co však dělat pokud potřebujete substrát pro kyselomilné rostliny?

Přidejte do něj třeba:

• Jehličí,
• zkompostovanou štěpku/kůru/piliny z jehličnanů,
• nebo kompost z listí – tzv. listovku.

Všechno jsou to složky, které mají přirozeně nižší PH.

Výše uvedené informace dokazují, že bez rašeliny se lze v zahradě obejít. A díky této volbě můžete podpořit zachování vzácných a nenahraditelných přírodních rašelinišť.

Autor článku:

Petra Fetrová

Tvůrkyně jedlé zahrady

www.zahradaspetrou.cz