Savci

Ježek

Ježek nebyl vyvolen za erbovní zvíře "Přírodní zahrady" jen tak pro nic za nic. Tento roztomilý bodlináč je známý jako výkonný hubitel škůdců, který vezme za vděk i neoblíbenými slimáky. Je aktivní za soumraku a v noci, potřebuje světlé lesy nebo bohatě členěné zahrady a parky. Tukový polštář mu zajišťuje přežití v zimě, kterou tráví spánkem. Jako zimoviště mu slouží hromady větví a listí, ale také kompostové hromady (proto pozor při překopávání!). Živí převážně žížalami, slimáky, zemními housenkami a ponravami.

Jak jim pomoci

• Nepoužívat chemickou ochranu rostlin ani lehce rozpustná minerální hnojiva!
• Květinová louka místo anglického trávníku, listnaté dřeviny místo thújových živých plotů.
• Vytvořit hromady klestí a listí jako místo pro přezimování nebo zakoupit ježčí domek.
• Nepoužívat nepřerušované, vysoké podezdívky plotů (znemožňují migraci ježků).
• Jako přikrmování na podzim používat krmivo pro kočky nebo nesolené oříšky, ne však mléko!

Netopýr

Netopýři jsou jediní savci, kteří dokáží sami aktivně létat. Jsou aktivní za soumraku a v noci, polohu své kořisti určují pomocí ultrazvukového sonaru. Jako úkryt jim podle ročního období slouží půdy, stromové dutiny, spáry ve zdech, hnízdní budky, sklepy, zříceniny nebo štoly. Netopýři potřebují krajinu bohatou na hmyz. Chladné roční období přečkávají v zimním spánku. Potravu netopýrů tvoří mnoho škodlivých druhů hmyzu, jako např. obaleč jablečný, obaleč švestkový nebo různé můry.

Jak jim pomoci

• Nepoužívat chemickou ochranu rostlin
• Naše rostliny lákají velké množství hmyzu sloužícího netopýrům jako kořist.
• Duté stromy necháme stát nebo zavěsíme hnízdní budky pro netopýry.
• Nerušit netopýry v zimovišti (např. bleskem fotoaparátu).
• Při nalezení oslabených zvířat kontaktovat orgány ochrany přírody.
• Více o ochraně netopýrů na stromech se dočtete na stránkách České společnosti pro ochranu netopýrů.

Krtek

Třebaže tento pod zemí žijící hmyzožravec často vyvolává svými krtinami lidskou nevoli, patří k vyloženě užitečným tvorům. Nejsou to totiž škůdci poškozující rostliny, živí se výhradně živočišnou potravou. V podzemním systému svých chodeb, který může být až 200 m dlouhý, je i dětská komůrka a spižírna. Citlivé hmatové chloupky na čenichu a ocasu a vynikající čich a sluch svědčí o optimálním přizpůsobení životnímu prostředí. Pomocí malých, skrytých oček dokáže rozlišovat pouze světlo a tmu. Krtci jsou mimo období páření striktními samotáři a svůj revír, který si označují výměšky žláz, hájí před vetřelci. Nespí zimním spánkem, během mrazu pouze přesouvají svou aktivitu do hlubších vrstev země. Jelikož jsou krtci aktivní po celý rok, spořádá jeden jediný exemplář až 30 kg potravy. Ta se skládá rovněž ze škůdců, jako např. drátovců, slimáků, krtonožek a mladých hryzců.

• Nepoužívat chemické pesticidy.

Rejsek

Rejsek není hlodavec, nýbrž jako hmyzožravec je příbuzný spíše s ježkem a krtkem. Jelikož denně spotřebuje tolik živočišné stravy, kolik sám váží, je považován za nejpilnějšího pomocníka na zahradě. Patří k nejmenším savcům na světě, jejich tělesná délka bývá podle druhu většinou méně než 10 cm. Poznáme je podle špičatého čumáčku, jejich chrup se skládá z mnoha drobných ostrých zoubků. Oči bývají často ukryté v krátkém sametovém kožíšku.

Podle druhu jsou rejsci dravci aktivní ve dne nebo v noci, a to celoročně. Mají velmi rychlý metabolismus (srdce rejska má 800 až 1000 tepů za minutu) a neustále proto pátrají po něčem k snědku. Na svém jídelníčku mají hlavně hmyz, pavouky, členovce a slimáky. Většina druhů rejsků žije s výjimkou doby páření samotářsky a má více méně stálý revír, který brání před vetřelci. Jelikož rejsci mají silně páchnoucí pižmové žlázy, jiní dravci se jim spíše vyhýbají. V případě nebezpečí mohou vydávat velmi hlasitý pískot.

Rejsci jsou výhradně masožraví a jsou považováni za vyloženě žravé. Na jejich jídelníčku se nachází celá řada neoblíbených návštěvníků zahrad, jako např. mnoho škodlivých druhů hmyzu, ale také slimáci.

Jak jim pomoci

• Nepoužívat chemickou ochranu rostlin
• Poskytnout vhodné biotopy (např.: přírodně utvářené zahrady s hustým podrostem, hromadou mrtvého dřeva nebo hromadou kamení)