Svou barevnou nádherou obohatí letničky každou zahradu. Ať už v předzahrádkách, v květinových záhonech nebo na balkonech a terasách – letničky jsou všude krásným barevným zpestřením.

Letničky jsou jednoleté rostliny, tzn. že během jednoho roku vyklíčí, vyrostou, vykvetou, vytvoří semena a s prvním mrazem zahynou. Na rozdíl od trvalek, které se k zimnímu klidu stáhnou pod zem a následujícího roku opět vyraší, letničky zimu nepřečkávají. Pro příští zahradnickou sezónu je po „zmrzlých“ musíme opět vysázet.
Na rozdíl od jednoletých letniček vytvářejí dvouleté rostliny jako divizna v prvním roce pouze listovou růžici, aby pak ve druhém roce rozkvetly a vytvořily semena. Některé nepůvodní letničky jako afrikány nebo thunbergie se nesprávně označují za jednoletky, i když by ve své skutečné domovině byly víceleté a u nás pouze nevydrží studenou zimu.

Přednosti letniček jsou nasnadě. Rostou velmi rychle, kvetou celé měsíce a vytvářejí netušené barevné efekty. Pomocí letniček lze velmi rychle vyplnit mezery na obrubách záhonů nebo na záhonech trvalek.
Bohužel, u většiny novošlechtěných letniček (s velkými, zářivě pestrými a plnými květy) bývá jejich ekologická hodnota velmi malá. Poskytují většinou méně pylu a nektaru pro užitečný hmyz, reagují často citlivěji a dají se obtížněji pěstovat než plané rostliny a tradiční rostliny selských zahrad. To však neznamená, že bychom se novošlechtění museli úplně zříci. Základem přírodní zahrady jsou ovšem původní plané trvalky a květiny.