Řez slouží jak ke tvarování, tak i k podpoře nasazení květů a plodů.

• Skupiny dřevin v přírodní zahradě potřebují minimální udržovací řez.
• Odumřelé větve poskytují potravu a úkryt mnoha obyvatelům zahrady.
• Houští je ideálním místem pro zahnízdění zpěvného ptactva.
• Příliš se rozrůstající křoviny se zčásti nebo úplně seříznou „na pařez“ (tzn. radikální seřezání až na staré dřevo) a znovu obrostou (zmlazovací řez).
• Intenzivněji formované části zahrady potřebují udržovací řez pro větší bohatost květů.
• Nesprávný řez vede k metlovitému růstu a malé násadě květů.
• Keře bývají proti nesprávnému řezu většinou odolné, u stromů však chybný řez může vést k deformacím (např. řez „na pahýl“ u stromořadí podél cest).

První řez provádíme již po výsadbě. Tím se vytvoří rovnováha mezi nadzemní (větve) a podzemní hmotou (kořenový systém).

Výsadbový řez

Prostokořenné sazenice:

• odstranit slabé a nadbytečné letorosty
• zbývající letorosty zkrátit asi o jednu třetinu až polovinu
• kořeny ostříhat až do zdravého dřeva (bílá řezná plocha)
• dlouhé kořeny zkrátit, aby se vešly do výsadbové jamky
• kořeny ostříhat krátce před výsadbou
• stromy s malým počtem silných letorostů jen prosvětlíme, letorosty nezakracujeme (jeřáb ptačí, ořešák, javor, jírovec, škumpa, katalpa)

Sazenice s kořenovým balem: řez není nutný, případně jen slabý řez

Kontejnerové sazenice: řez není nutný; spleť kořenů na okraji natrhnout

U keřů se kromě výsadbového řezu provádí řez k zachování ochoty ke kvetení a ke zmlazení rostliny.

Výsadbový řez

Prostokořenné sazenice:

• odstranit slabé a nadbytečné letorosty
• zbývající letorosty zkrátit asi o jednu třetinu až polovinu
• kořeny ostříhat až do zdravého dřeva (bílá řezná plocha)
• dlouhé kořeny zkrátit, aby se vešly do výsadbové jamky
• kořeny ostříhat krátce před výsadbou
• keře s malým počtem silných letorostů jen prosvětlíme, letorosty nezakracujeme (příklady: jeřáb muk, muchovník, jírovec drobnokvětý)

Sazenice s kořenovým balem: řez není nutný, případně jen slabý řez; dřeviny s řídkou korunou prosvětlovat jen opatrně (muchovník)

Kontejnerové sazenice: řez není nutný; spleť kořenů na okraji natrhnout

Udržovací řez: slouží zachování ochoty keřů ke kvetení
Zmlazovací řez: silný řez za účelem zmlazení dřeviny

Stříháním trvalek usměrňujeme vzhled trvalkového záhonu žádoucím směrem. Menším druhům pomůžeme volným místem, silně bující druhy omezujeme v jejich rozrůstání. Podle ročního období plní stříhání různé funkce.

Stříháním na jaře odstraňujeme odkvetlé rostliny, které byly ponechány přes zimu.

Stříhání po hlavním květu může trvalky podnítit k druhému květu.

Na podzim stříháme jen ty trvalky, které překážejí nebo potřebují tvarovací řez (např. levandule). Všechny ostatní trvalky necháme přes zimu stát (zimní úkryt pro hmyz a potrava pro ptactvo).

Živé ploty jsou zároveň životním prostorem pro mnoho druhů hmyzu a ptáků, strukturními prvky členícími plochy a optickou zástěnou chránící před pohledy zvenčí. Správným řezem si zachovávají svou funkčnost.

Výsadbový řez

Rychle rostoucí dřeviny (např. ptačí zob, myrobalán, hloh, javor babyka) zakrátíme při výsadbě na výšku 15 cm. V následující zimě zkrátíme nový přírůstek o polovinu (u stálezelených keřů o třetinu). V následujícím létě provedeme tvarovací řez.

Dole dobře rozvětvené dřeviny (např. buk, habr, forsytie) zakrátíme při výsadbě o jednu třetinu (hlavní a kosterní letorosty), ve druhé zimě zkrátíme ještě jednou o třetinu, v následujícím létě tvarujeme.

Jehličnaté dřeviny při výsadbě mírně zakrátíme, terminální letorost ponecháme, dokud nedosáhne požadované výšky. V létě druhého roku tvarujeme postranní letorosty.

Udržovací řez

Listnaté dřeviny
zimní řez: na staré dřevo, podnítí se tvorba silných letorostů
letní řez: jen v novém dřevě, podporuje se větvení
Provádět oba řezy, zachovávat kónický tvar keřů (dole širší než nahoře)!

Jehličnaté dřeviny
Pravidelně řezat! Holá místa, která vzniknou řezem do starého dřeva, většinou už neobrostou.