Ježek nebyl vyvolen za erbovní zvíře „Přírodní zahrady“ jen tak pro nic za nic. Tento roztomilý bodlináč je známý jako výkonný hubitel škůdců, který vezme za vděk i neoblíbenými slimáky.

Vzhled: Bodlinatá srst sestává asi z 8.000 bodlin, délka 23 – 28 cm, váha 700 – 1.000 gramů.

Biologie: Je aktivní za soumraku a v noci, potřebuje světlé lesy nebo bohatě členěné zahrady a parky. Tukový polštář mu zajišťuje přežití v zimě, kterou tráví v zimním spánku. Jako zimoviště mu slouží hromady větví a listí, ale také kompostové hromady (proto pozor při překopávání!).

Prospěšnost: Ježek se živí převážně žížalami, slimáky, zemními housenkami a ponravami.

Podpora:
• Nepoužívat chemickou ochranu rostlin ani lehce rozpustná minerální hnojiva!
• Květinová louka místo anglického trávníku, listnaté dřeviny místo thújových živých plotů.
• Vytvořit hromady klestí a listí jako místo pro přezimování nebo zakoupit ježčí domek.
• Nepoužívat nepřerušované, vysoké podezdívky plotů (znemožňují migraci ježků).
• Jako přikrmování na podzim používat krmivo pro kočky nebo nesolené oříšky, ne však mléko!

Netopýři jsou jediní savci, kteří dokáží sami aktivně létat. Jejich výskyt je indikátorem druhové rozmanitosti krajiny. Na území ČR se v současnosti vyskutuje 27 druhů netopýrů.

Vzhled: Prodloužené kosti předních končetin jsou potažené tenkou kůží a přeměněné v křídla. Jen krátký palec je, podobně jako prsty zadních končetin, opatřen drápkem a netopýr ho používá ke šplhání.

Biologie: Netopýři jsou letci aktivní za soumraku a v noci, polohu své kořisti určují pomocí ultrazvukového sonaru. Jako úkryt jim podle ročního období slouží půdy, stromové dutiny, spáry ve zdech, hnízdní budky, sklepy, zříceniny nebo štoly. Netopýři potřebují krajinu bohatou na hmyz. Chladné roční období přečkávají v zimním spánku.

Prospěšnost: Potravu netopýrů tvoří mnoho škodlivých druhů hmyzu, jako např. obaleč jablečný, obaleč švestkový nebo různé můry.

Podpora:
• Nepoužívat chemickou ochranu rostlin!
• Naše původní rostliny lákají velké množství hmyzu sloužícího netopýrům jako kořist.
• Duté stromy necháme stát nebo zavěsíme hnízdní budky pro netopýry.
• Nerušit netopýry v zimovišti (např. bleskem fotoaparátu).
• Při nalezení oslabených zvířat kontaktovat orgány ochrany přírody.

Více o ochraně netopýrů na stromech se dočtete na stránkách České společnosti pro ochranu netopýrů.

Fotografie: archiv ČESON

Třebaže tento pod zemí žijící hmyzožravec často vyvolává svými krtinami lidskou nevoli, patří k vyloženě užitečným zvířatům obývajícím zahradu.

Vzhled: Délka 12 – 19 cm, váha 50 – 140 gramů, zašpičatělá hlava s válcovitým tělem, tmavá sametová srst. Oči a uši jsou ukryté v hustém kožíšku, přední končetiny jsou přeměněné v hrabavé lopatky.

Biologie: Krtci nejsou škůdci poškozující rostliny, živí se totiž výhradně živočišnou potravou. V podzemním systému svých chodeb, který může být až 200 m dlouhý, pátrá tento stále hladový brach po něčem k snědku, součástí jeho příbytku je i dětská komůrka a spižírna. Citlivé hmatové chloupky na čenichu a ocasu a vynikající čich a sluch svědčí o optimálním přizpůsobení krtka jeho životnímu prostředí. Pomocí malých, skrytých oček dokáže rozlišovat pouze světlo a tmu. Krtci jsou mimo období páření striktními samotáři a svůj revír, který si označují výměšky žláz, hájí před vetřelci. Krtci nespí zimním spánkem, během mrazu pouze přesouvají svou aktivitu do hlubších vrstev země.

Prospěšnost: Jelikož jsou krtci aktivní po celý rok, spořádá jeden jediný exemplář až 30 kg potravy. Ta se skládá rovněž ze škůdců, jako např. drátovců, slimáků, krtonožek a mladých hryzců.

Podpora: Nepoužívat chemické pesticidy.

Rejsek není hlodavec, nýbrž jako hmyzožravec je příbuzný spíše s ježkem a krtkem. Jelikož denně spotřebuje tolik živočišné stravy, kolik sám váží, je považován za nejpilnějšího pomocníka na zahradě.

Vzhled: Rejsci patří k nejmenším savcům na světě, jejich tělesná délka bývá podle druhu většinou méně než 10 cm. Poznáme je podle špičatého čumáčku, jejich chrup se skládá z mnoha drobných ostrých zoubků. Oči bývají často ukryté v krátkém sametovém kožíšku.

Biologie: Podle druhu jsou rejsci dravci aktivní ve dne nebo v noci, a to celoročně. Mají velmi rychlý metabolismus (srdce rejska má 800 až 1000 tepů za minutu) a neustále proto pátrají po něčem k snědku. Na svém jídelníčku mají hlavně hmyz, pavouky, členovce a slimáky.
Většina druhů rejsků žije s výjimkou doby páření samotářsky a má více méně stálý revír, který brání před vetřelci.
Jelikož rejsci mají silně páchnoucí pižmové žlázy, jiní dravci se jim spíše vyhýbají. V případě nebezpečí mohou vydávat velmi hlasitý pískot.

Prospěšnost: Rejsci jsou výhradně masožraví a jsou považováni za vyloženě žravé. Na jejich jídelníčku se nachází celá řada neoblíbených návštěvníků zahrad, jako např. mnoho škodlivých druhů hmyzu, ale také slimáci.

Podpora: Nepoužívat chemickou ochranu rostlin; poskytnout vhodné biotopy (např.: přírodně utvářené zahrady s hustým podrostem, hromadou mrtvého dřeva nebo hromadou kamení).