Zima v přírodní zahradě….

… přírodní zahrada v zimě je jako každá jiná! A tady by mohl můj článek skončit, neb ať už máme zahradu jakoukoli, stačí se podívat z okna a uvidíme více méně to samé: Bílá peřina tiše halící záhony, keře i stromky. Čepice sněhu na plotě…

ZIMA V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ….

Iva Musilová

Bílá peřina tiše halící záhony, keře i stromky. Čepice sněhu na plotě. Stopy lidí i zvířat vyprávějící své malé příběhy. Holé větve, na kterých se krčí tu a tam seschlé bobule, list či jablíčko. Sníh rozpustile procházející všemi svými fyzikálními formami, od břečky, přes ledovku, jinovatku, až po prašan.  A pod ním jsou na pár měsíců uloženy i všechny ty naše skvělé prvky přírodních zahrad, permakulturní vychytávky, biotopová stanoviště i sofistikovaně ekovyhnojené záhony. Přírodní zahradu snad připomene jen sud se zmrzlou jíchou či zkvašenými slepičinci, příp. obrys zasněženého hmyzího hotelu. Zahrady spí a s nimi by mohl odpočívat i jejich zahradník. Je ticho, klid… pšššš.

Avšak hej-hou, nač odpočívat, když venku je i v zimě toho tolik k dělání! Pojďme se pustit do práce!

Stromy jsou poklad, který bychom si měli hýčkat podobně jako miminko v povijanu. On takový strom totiž v zimě nějakou tu bělounkou zavinovačku na svém kmeni nesmírně ocení. Mluvím samozřejmě o ochraně proti mrazovým puklinám na kmeni. Zimní sluníčko totiž tmavou kůru umí dosti nahřát a s nástupem mrazivé noci dochází k jejímu prudkému ochlazení. Pletiva kmene tento teplotní šok nemusejí zvládnout a kůra pukne. Rána se pak stane otevřenou bránou pro choroby a houby. Osvědčenou prevencí je již od pradávna vápenný nátěr (dá se koupit), kterým celý kmen a silnější větve natřeme. Nátěr navíc i částečně eliminuje případné v kůře přezimující škůdce (např. obaleče). Kmeny však můžeme omotat např. i bílou netkanou textilií. Použitelným řešením je i z jižní strany kmenů opřít širší prkno.

V případě mohutnějších sněhových nadílek je pak velmi doporučováno v zahradě setřásat sníh z větví stromů i keřů. Odměnou za toto plahočení v závějích nám budiž vědomí, že jsme snížili riziko polámání větví na minimum.  Při této činnosti pak zároveň i odstraňujeme z větví mumifikované plody, což je dobrou prevencí výskytu např. moniliózy peckovin.  Okem Střihorukého Edwarda též pozorujeme tvar korun a pomalu navnímáváme předjarní prořezávku.

Z každé sněhové nadílky se radujeme. Neb sníh = voda. A s tou je třeba nakládat hospodárně. Proto máme po ruce vždy nachystané hrablo a všechen ten skvělý sníh, třeba z cestiček, házíme přímo na záhony – obzvláště ty vysoké, které mají tendenci vysychat nejvíc. Nezapomeneme ani na skleník! S jarní oblevou se pak všechna ta vláha dostane do hlubších vrstev půdy, a to přesně v místech, kde ji pro zeleninu budeme potřebovat nejvíc.

Pokud je nám venku už zima, ohřejeme se u ohně. Avšak topíme jen dřevem. On totiž takový dřevěný popel je skvělým hnojivem. Postrádá dusík, ale zato oplývá vápníkem, draslíkem, fosforem a hořčíkem – látkami podporujícími plodnost. Je tak velmi vhodný pro cibulovou + košťálovou zeleninu a fazole, bobuloviny, ovocné stromy a většinu okrasných rostlin. Lze ho i kompostovat, ale v zimě ho nejlépe využijeme tak, že ho rozprášíme přímo na sníh. S oblevou se pak výživné složky popela vsáknou až ke kořenům. POZOR! Popel je silně zásaditý, proto ho NEpoužívat ke kyselomilným rostlinám (vřesy, rododendrony, azalky, ale ani k jahodám, borůvkám či malinám).

Ani ze zimní zahrady však nemusíme odcházet s prázdnou. Sklízet pod sněhem nemusí jen Maruška od dvanácti měsíčků. Přemrzlý kadeřávek nebo růžičková kapusta jsou dokonce ještě chutnější. Zimě dokážou poměrně dlouho vzdorovat např. i petrželka, celeropetržel, zimní pórek, zimní cibule nebo kozlíček-polníček.

S přísunem potravy však myslíme i na ptáky. Ptáci přinášejí do zimní zahrady život a radost. Pro jejich snadné pozorování umísťujeme krmítka před okna a zároveň na taková místa, která jsou ještě v dosahu našeho papučového rádiusu, né však už v dosahu toho kočičího. Ptáci potřebují pro přežití v mrazu dostatek energie, kterou jim nabídneme lojovo-semennou směsí. Lepší než kupované koule, je domácí výroba. A nejlépe se k tomuto osvědčil vytavený hovězí lůj. Lůj lehce vyškvaříme (jde to velmi snadno i při nižších teplotách, pozor na připálení!), promícháme 1:1 se směsí semen, naplníme do hrnečků, vpíchneme bidýlka a rozvěsíme po zahradě.  Oproti sádlu či 100 % pokrmovým tukům má lůj tu výhodu, že na slunci netaje a neobsahuje jiné přidané látky. Navíc je velmi levný.  

Mrzí mě, že se při krmení ptáků často zapomíná na ty bobuložravé (kosy, drozdy, sojky, hrdličky či brkoslavy). Teď v prosinci jsou na větvích ještě zbytky jeřabin, psího vína, arónie, hlošin, šípků aj., avšak později budete mile překvapeni, jaké nadšení mezi těmito ptáky vyvolají na stromy zavěšená jablíčka. Stačí je propíchnout velkou jehlou s navlečeným provázkem a uvázat.

Práce na zahradě je i v zimním období dost a dost. Pokud však nabudeme pocitu, že máme vše hotovo, že i nářadí máme očištěno a opraveno, květináče umyté, semínka uložena v označených pytlíčcích, choulostivé rostliny zabubané v chvojí, a dokonce i zalité venku přezimující bylinky v nádobách, můžeme i my, zahradníci přírodě blízkého ducha, spočinout na kanapíčku, obklopit se zahrádkářkou literaturou (na kterou přes rok nebyl moc čas) a začít plánovat a těšit se, co a jak vyzkoušíme příští sezónu.

Pro zimní úsměv:

Můj muž a náš malý Bruník v této malebné zahradní scenérii rovnají dřevo do dřevníku. Manžel si jde do sněhu odskočit. Bruno na vzniklý žluto-bílý obrazec kouká a povídá: „Vypadá to jako dinosaurus. A až to zapadá sněhem, já pak sníh moc rád lížu!“ Ta dětská bezelstnost mě pokaždé dostane do kolen.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Iva Musilová

Poradkyně projektu přírodních zahrad. Zahrady konzultuje i certifikuje, je zahradní a permakulturní designérkou a lektorkou. Majitelka ukázkové přírodní zahrady Na Dlani poblíž Jihlavy. Vášnivá zahradnice a chovatelka drobného většinou neužitečného zvířectva.

(kontakt: www.kozavpetrzeli.cz, FB: @prirodnizahradykozavpetrzeli)

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Poznámky k fotografiím: archiv I. Musilová

1 Sníh na záhonech

2 Ochrana před mrazem

3 Mumifikované plody na stromech

4 Dřevěný popel jako hnojivo

5 Kadeřávek

6 Zavěšená jablíčka pro ptáčky

7 Lojová krmítka – titulní obrázek