Ohlédnutí za exkurzí s workshopy „Zahradní terapie pomáhá“ – 16.-18.8.2023, Německo
- 10.10.2023
Exkurze s workshopy „Zahradní terapie pomáhá“ konaná v srpnu 2023 vyšla z iniciativy a přeshraniční spolupráce spolku Přírodní zahrada, z.s., který u nás v ČR podporuje zakládání a údržbu přírodních zahrad, vytváří jejich síť, vzdělává v tématech environmentální výchovy a přírodního zahradničení a propaguje i zahradní turistiku. Specifikou linkou spojující navštěvovaná místa tudíž byly certifikované přírodní zahrady nebo areály, které jsou součástí rozsáhlého projektu Natur im Garten pocházejícího z Rakouska.
Zázemím, kam jsme se v průběhu exkurze pravidelně vraceli, nám byl spřátelený LandHof Neulingen s rozlehlou zahradou, kde lze kromě znamenitých kulturně gastronomických zážitků navštěvovat kurz zahradní terapie pod záštitou německé mezinárodní společnosti pro zahradní terapii (IGGT – Internationale Geshellschaft Garten Therapie) v rámci několika víkendových setkání vedených Christou Ringkamp. Zde jsme také prošli alespoň pár teoretických kapitol základů zahradní terapie s Joanou Obenauf a specifika designu zahradně terapeutických zahrad se zahradní architektkou Anjou Oppor.
První den ve spolkové zemi Sasko-Anthalsko zavedl naši 15 člennou výpravu z Česka a Slovenska do 3 různých zařízení spojených se zahradní terapií.
Ukázková a terapeutická přírodní zahrada „Natur pur“ v Genthinu představuje rodinnou zahradu s postupným rozšířením. Zdejší fyzioterapeutická ordinace a vášeň pro zahradničení pomohly spojit dvě odvětví. Majitelka tak se svými pacienty pracuje s oblibou venku a zařazuje řadu pohybových aktivit, které se do běžné ordinace nevejdou. Propojení individuální fyzioterapie se zahradní terapií umožňuje využít uznávané profese, která v Německu stejně jako u nás v podobě čistě zahradní terapie zatím samostatně neexistuje.
Zařízení pro seniory Johanniterhaus Genthin-Wald obklopuje velká terapeutická zahrada členěná do částí ztvárněných s různou intenzitou. V blízkosti společenské terasy nechybí aktivizační prvky pro trénink pohybového aparátu, ale také detaily určené pro rozvzpomínání a podporu paměti. Velká část klientů trpí demencí a prostor pro pobyt je jim přizpůsoben, např. tak, že cesty jsou vylišené a uspořádané do kruhu, aby se vracely na původní výchozí místo.
Integrační vesnice Ida Arendsee zasazená do borového lesa v blízkosti jezera Arendsee byla původně táborovým a volnočasovým areálem, který chátral. V současné podobě jde o přírodní kemp s 44 prázdninovými byty a hostelem, jehož specifikem je zaměření na návštěvníky s hendikepem, rodiny s postiženými dětmi, PAS, ADHD a dalším znevýhodněním. Areál vítá zároveň i běžné školní výletní skupiny. Bezbariérový přístup a vyškolený personál či tematické workshopy jsou součástí nabídky, která ročně poslouží zhruba 1000 klientům.
Kromě komentovaných prohlídek se účastníme praktických workshopů, což pomáhá dokreslit celkový obraz jednotlivých míst a přístupu k tématu. Terapie se zhmotňuje i v podobě prostřeného stolu, dobrého jídla, pití, rozhovorů, inspirace a společného smíchu. Venku, v zahradě. Navštěvujeme krásný cihlový klášter ve městě Jerichow a s průvodkyní podrobně procházíme bylinkovou zahradu s tematickými záhony léčivých a jedlých bylin. V sousedství Landhof Neulingen přijímáme rádi pozvání do permakulturní zahrady o pár domů vedle, kulisy hrázděných domů vyzařují své kouzlo a odtajňují prostřednictvím svých obyvatel způsob, jakým se zde žilo v minulých generacích.
Poslední cíl druhého dne exkurze představuje Evangelická nadace Matthias-Claudius-Haus v Oscherslebe, která pomáhá lidem se zdravotním postižením od roku 1959. V Claudiushaus je součástí podpory a péče velká zahrada s chovem zvířat. Christian, klient diakonie, nám s asistencí Petry Höfner sám popisuje místní zvířecí přátele – psa, koně a poníka. Přestože jeden z koní už není naživu, mluví v přítomném čase. Přímý kontakt klientů se zvířaty vidíme o chvíli později a jeden jediný pohled na rozzářené tváře mluví za vše. Zahrada je dějištěm vytváření radostného pouta mezi klienty a zvířaty, která jsou speciálně vycvičená tak, aby zvládala s klidem nepředvídatelné situace a blízkost osob. Jízda na koni hendikepovaným přináší pocit většího sebevědomí, nadhledu a spokojenosti, asistent obvykle sedí na koni za klientem. A hned je znát, že pro vozíčkáře má ideální velikost poník, kráčí vedle vozíčku v těsné a příjemné blízkosti. Loučíme se s úsměvem i dojetím. Doma se často procházím zahradou a podnícená jejím momentálním stavem, který není v souladu s mou představou, se vrhám do práce. Do vyčištění přerostlého „plevele“, zastřižení suchých natí a odkvetlých růží nebo opečování nedávno zasazených rostlin. Osobní terapie, práce s venkem i vnitřkem, vnitřkem člověka samotného. Jako by to, jak vnímáme zahradu, a jak s ní nakládáme, zrcadlilo nás. Podobně se mnohé životní události neobejdou bez čištění, opečování a probírání toho, co chceme a co už ne. A tak věřím, že i nám bez diagnostikovaných nemocí či poruch, v jakémkoliv věku, zahradní terapie přináší mnoho. Kontakt se zemí, činnost na čerstvém vzduchu a pocit z odvedené práce dokáže substituovat věci, které současný životní styl posunul do pozadí. Vcelku pohodlně, ale krůček po krůčku nám to trhá kořeny. Možná si ani nestíháme všimnout. Mně osobně jednoduchá monotónní činnost v zahradě čistí kompletně hlavu a rozbíhá jinak uvězněné myšlenky, spouští kreativitu, živí radost. I tento příspěvek vzniká v přestávkách mezi pletím. Takže odbíhám zpět mezi brutnáky a nekonečné šlahouny jahod do země kolonizované vrbinou penízkovou, do klidu mysli, abych se mohla setkávat sama se sebou a protřídit dojmy. Exkurze potvrdila řadu podstatných myšlenek, které jsem si se zahradní terapií spojovala. Například fakt, že terapie nemusí být složitá, nepotřebuje obrovské prostory nebo řadu výjimečných pomůcek. Bránou, která ji vpouští na svět, bývá laskavost, vstřícnost a ohleduplnost k tomu nechat zažívat člověka vztah k přírodě, ať už se jedná o výhled z okna do zeleně, lavičku v příjemném stínu nebo vlastní kousek záhonu s květinami. Potvrzení, že je žádoucí a léčivé jen tak být v zahradě, zapojit smysly, vnímat pravidelný cyklus ročních období, nebo se moci na jejím životě aktivně podílet.
Autor: Monika Semotánová
Poradkyně projektu „Zahradní terapie pomáhá“