Raně středověké klášterní zahrady byly vzorem selských a kuchyňských zahrad, jak je dnes známe.

Ale i naše dnešní okrasné zahrady, v nichž se zelenina pěstuje možná jen okrajově, vycházejí z pěstitelských znalostí a z forem utváření středověkých klášterů.

V raném středověku převzaly kláštery jako hlavní nositelé západní kultury s duševním jměním antiky také četné poznatky o rostlinách a zahradnictví. Mnišské řády, jako např. benediktýni, měli povinnost duchovní i tělesné práce. Jako zdroji potravy připadal podstatný význam vedle ovocnářství také pěstování zeleniny.

Hranice mezi potravními a léčivými rostlinami byla tenkrát ještě plynulá. Vedle vlastní produkce potravin v podobě ovoce a zeleniny tak důležitou roli hrálo pěstování léčivých rostlin, neboť kláštery představovaly jediná léčebně zaopatřovací centra.
Klášterní zeleninové zahrady měly často velmi formální a prostou podobu. Zeleniny a koření se většinou pěstovaly na záhonech tvaru pruhů, které byly uprostřed přerušeny hlavní cestičkou.

Pěstování zeleniny a bylin dnes v zahradách nabývá stále více na významu, ať už jako domácí lékárna, tak jako zdroj zdravých potravin.

Ve vlastní zahradě, kde nepoužíváme chemické přípravky, jsou potraviny opět lékem.

Vlastní zeleninová zahrada nemusí být nijak velká. Stačí malý, kreativně utvářený prostor se zeleninou, doplněný třeba pestrými květinami a vonným kořením.

Základním předpokladem přitom je, aby zahrada byla obhospodařovaná v souladu s přírodou a abychom samozřejmě upustili od používání agrochemikálií všeho druhu. Dalšími základními pilíři tohoto přírodního hospodaření je podpora zdravého a rozmanitého půdního života, střídání plodin a kompostování a také používání odolných rostlin správným výběrem odrůd.
Na tomto základě vytvoříme v zeleninové zahradě zdravý životní prostor pro lidi, rostliny i zvířata.

Než založíte zeleninovou zahradu, měli byste si udělat čas na několik zásadních úvah o funkčních a estetických požadavcích, které na svou zahradu budete klást.

Poloha zeleninové zahrady
Ideální pro vaši zeleninovou zahradu je místo orientované na jih, nepříliš vzdálené od domu.
Nerovný pozemek můžeme „srovnat“ např. vytvořením teras, čímž se zvětší pěstební plocha a zabrání se půdní erozi. Kromě toho musíme vzít v úvahu půdní poměry. Podmáčená půda je stejně nevhodná k pěstování jako půda písčitá, štěrkovitá nebo půda utužená například v důsledku stavebních prací.

Velikost zeleninové zahrady
Velikost, resp. nezbytná pěstební plocha zeleninové zahrady se přirozeně liší podle klimatu a polohy, ale také podle zájmů a schopností majitelů.

Zatímco v zahrádce u domu, která bude mít vysloveně okrasnou funkci, může mít již zeleninový záhon o velikosti jednoho či dvou čtverečních metrů náležitý efekt v obohacení jídelníčku, usilují jiní zahrádkáři o téměř úplné samozásobení vlastním ovocem, zeleninou a bylinami a potřebují tak 150 m² i více na osobu.

Vedle individuálních potřeb uživatelů mají na pěstitelský úspěch vliv také klima a pěstební metody. Při vlastním utváření záhonů je třeba zapojit individuální tvořivost.

Vytvoření vyvýšených záhonů je sice poměrně pracné, vzhledem k intenzivnějšímu využití půdy však může přinést na menší ploše vyšší sklizňové výnosy. Dovedné používání smíšené kultury, praktik na ochranu před mrazem a správné hnojení mohou rovněž přispět ke zvýšení výnosu zdravé zeleniny.

Uspořádání záhonů se řídí především osobními zálibami a terénními podmínkami zahrady nebo políčka. Pravoúhlé tvary záhonů se v zásadě dají snadněji obdělávat. Šířka záhonu do 1,2 m je velmi praktická, neboť umožňuje obdělávání záhonu od okrajů, aniž by člověk musel na záhony vstupovat. U větších, resp. širších záhonů je třeba počítat s nášlapnými kameny nebo prkny k šetrnému vstupování do záhonů.

Tvary záhonů se mohou řídit osobními zálibami a vzory z klášterních nebo barokních zahrad. Od záhonů ve tvaru pásů až po barokní formy s malou ústřední částí se zde tvořivé invenci nekladou žádné meze.

Často je vhodné nezakládat zeleninový záhon „srovnaný se zemí“, ale dát mu například podobu vyvýšeného záhonu.

Myšlenka pěstování na vyvýšených záhonech není nijak nová a tento způsob se v Číně používal odpradávna. Vyvýšený záhon je v podstatě hromada kompostu osázená rostlinami. Lepší prohřívání půdy a lepší zasakování vody ve srovnání s obvyklými rovnými záhony má pozitivní vliv na růst rostlin. Vyvýšený záhon je náročný na práci, avšak ve srážkově bohatých a chladných oblastech nebo na těžkých půdách je výhodný. V oblastech se suchým létem však musíme opatrně zalévat, abychom zabránili erozi.

Aby se dosáhlo rovnoměrného oslunění, měly by být vyvýšené záhony orientovány pokud možno severojižním směrem. Šířka vyvýšeného záhonu je 1,8 m, výhodná je délka 2-4 m. Po vyměření záhonu bychom měli půdu vykopat do hloubky asi 25 cm. Dospod položíme případně drátěné pletivo proti hryzcům a začneme s pokládáním větviček, stonků nebo slámy. Na ně mohou přijít vyryté travní drny, hrubý kompost atd. Úplně nahoru naneseme vrstvu zahradní zeminy.
Asi za 3 roky ztratí vyvýšený záhon svůj tepelný účinek. Založení nového záhonu je nutné asi za 6 let.

Vzhledem k poměrně krátké době využívání o délce asi 6 let je vhodné založit vyvýšených záhonů několik. Vytvořit můžeme i méně nákladné obměny vyvýšeného záhonu.

Pro vyvýšený záhon jsou vhodné následující možnosti osázení podle teploty půdy, která s léty klesá, a rovněž podle postupně klesajícího obsahu živin:

1. rok: kukuřice, okurky, melouny a dýně
2. rok: košťáloviny, rajčata, brambory a celer
3. rok: listová a kořenová zelenina
4. rok: luskoviny

Koncept vyvýšeného záhonu lze také náležitě obměnit a založit např. kompostový záhon nebo jen záhon mírně zvýšený. U kompostového záhonu se místo listí a travního drnu založí kuchyňské odpadky, které se postarají o teplo a živiny. Kompost, který zde v průběhu roku vznikne, můžeme na podzim rozhodit na ostatní záhony. Kompostový záhon zakládáme každý rok znovu a osazujeme ho zeleninou s vysokými nároky na teplo.

Mírně zvýšený záhon je zeslabenou formou vyvýšeného záhonu. Vhodný je především na těžkých půdách v chladnějších a deštivějších polohách. Hluboko zrytý záhon se zpracuje se zralým kompostem. Tyto mírně zvýšené záhony se rychleji prohřívají, rychleji na nich zasakuje voda a mají pozitivní vliv na růst kořenů zeleniny.