Květnaté louky
- 19.6.2019
Květnatá louka není novým vynálezem ani ekologickým experimentem. Ačkoliv byly vždy šlechtické rody a duchovní, kteří si mohli dovolit lány dokonale střižených trávníků a pásy květin k obzoru, tak pečlivě udržované zahrady se záhony a živými ploty obvykle přecházely v méně udržované trávníky a volně rostoucí keře s kvetoucími loukami. Takové úpravy jsou popisovány už od dob baroka. Intenzivně udržované plochy byly vždy logicky v okolí sídel a frekventovaných cest. V období zakládání anglických parků byly louky kosené na seno zcela přirozenou součástí kompozice.
Ve 20. století se louky měnily vlivem používání hnojiv, kdy bylo cílem získat množství zelené hmoty. Louky ovládly rychle rostoucí traviny. V tomto období rovněž dochází ke zmenšováním zahrad, které jsou ovšem často intenzivně udržovány. Trávníky ale stále zůstávají loukami s kvetoucími bylinami. Na konci 20. století spolu soupeří protisměrné tendence – dokonale udržovaný trávník a poetické květinové trávníky pro včely a snadnou údržbu. Bohužel louky podlehly módě chemicky a strojově udržovaných trávníků.
Ale blýská se na lepší časy. V posledních letech přece jenom nastává částečný obrat. Některá města, obce i někteří farmáři chtějí krajinu oživit a vrátit ji na některých pozemcích přirozený rozmanitý ráz. Začínají se více zajímat o možnost zakládat květnaté louky.