V projektu “Obce pro přírodu a ochranu klimatu” se věnujeme otázce péče o veřejná prostranství podle principů přírodních zahrad. První z textů, o botanických pesticidech, pro nás napsal Roman Pavela.


Přírodní cestou proti chorobám a škůdcům

doc. Ing. Roman Pavela, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha; pavela@vurv.cz

Rostliny doprovázejí člověka odnepaměti. Využíváme je nejen jako potraviny či suroviny pro výrobu například látek či energie, ale také v lékařství a kosmetice. A právě v lékařství a kosmetice jsou některé rostliny využívány pro své sekundární metabolity, které vykazují tzv. biologickou aktivitu. Část z těchto metabolitů pak patří do skupiny látek rostlinného obranného mechanismu a ty mají za úkol rostliny chránit proti patogenům a škůdcům. Každý rostlinný druh si totiž v průběhu evoluce a koevoluce vytvořil svoji vlastní strategii „přežití“, resp. ochrany proti biotickým a abiotickým stresům, které je obklopovaly po milióny let. Některé rostliny vsadily vše na morfologické změny a tak se u nich vyvinuly např. hlízy, ostny či trichomy, aby se ubránily nepřízni počasí či hladovým býložravcům. Jiné druhy pak vsadily vše do „chemie“ a tak syntetizují nepřeberné množství různých metabolitů, vykazující pesticidní účinky, které je následně chrání proti různým chorobám a škůdcům.

Těchto vlastností si lidé všimli již dávno a tak některé rostliny, které obecně nazýváme bylinami, našly uplatnění při přípravě různých bylinných čajů, výluhů či tinktur používaných v lidovém lékařství. Rostlinné sekundární metabolity obranného mechanismu totiž mohou stejně tak dobře „eliminovat“ bakterie, viry nebo vnitřní parazity u lidí a zvířat, jako inhibují či způsobují mortalitu patogenů a škůdců u rostlin. Bylinné směsi tak byly a jsou dodnes používány jako podpůrná a mnohdy i plnohodnotná náhrada syntetických léčiv včetně těch veterinárních.

Nicméně nejen v lékařství, ale také v ochraně rostlin zaujaly byliny své místo. Používání rostlin v ochraně proti škůdcům i chorobám má hlubokou, více jak 5000 let starou, historii. Z té doby se nám totiž dochovaly zprávy, že se různé extrakty z rostlin uplatňovaly jako insekticidy ve starobylé Číně, Egyptě a Indii. Dokonce i v Evropě a Jižní Americe sahá doložené používání botanických insekticidů více než 3 000 let do minulosti. Zachoval se dokonce i královský výnos ze starověké Perské říše, starý více jak 2 500 let, ve kterém se nařizuje používat proti vším a blechám drcené květy z Chrysanthemum cinerariifolium. A tato metoda se ve své podstatě dochovala do současnosti. Jako další příklad můžeme uvést 5 000 let staré zmínky o používání feferonek k odlákání škůdců v sýpkách Inků či návnady z kořenů čemeřice proti hlodavcům, používaných ve starověkém Římě před 2 000 lety. Od 16. století se začal používat extrakt z tabáku proti škůdcům na ovocných stromech a později i na polích.

Používání extraktů z rostlin jako tradičního způsobu ochrany plodin i domácích zvířat před chorobami, škůdci a parazity, si dochovalo kontinuitu v mnohých oblastech Asie (např. Indie, Čína, Vietnam), subsaharské Afriky či jižní Ameriky. V Evropě tuto historii zpřetrhaly chemické koncerny v 19. století a teprve až nyní se znovu navracíme k těmto přírodním přípravkům, které si z některých druhů rostlin můžeme vyrobit sami, takové pak nazýváme „farmářskými přípravky“, nebo si je můžeme koupit jako komerční produkty tzv. „botanické pesticidy“.

Jaké jsou tedy možnosti u nás? K nejoblíbenějším a také nejpoužívanějším mezi patří český přípravek na bázi oleje lisovaného ze semen stromu nazývaného Pongamia pinnata (L.) Pierre. Tento strom pocházející z oblasti dnešní Indie, kde patří mezi velmi oblíbené léčivé rostliny. Nejčastěji se v lékařství využívá vylisovaný olej ze semen. Olej má totiž antiseptické a fungicidní účinky, a tak se s ním léčí svrab, herpes a veškerá další kožní onemocnění, či špatně se hojící rány.

Olej ze semen P. pinnata se proto stal v posledních letech předmětem intenzivního výzkumu nejen v lékařství a kosmetice, ale také v rámci vývoje botanických pesticidů. A tak dnes víme, že olej obsahuje kromě mastných kyselin, také velké množství polyfenolických látek, především flavonoidů, z nichž furanoflavonoidy zaujímají v oleji asi 2 %. A jak bylo zjištěno, tyto látky mají významné fungicidně-insekticidní účinky. Z vlastních zkušeností víme, že olej z P. pinnata velmi dobře zabraňuje šíření takových chorob, jako je např. plíseň šedá, padlí, či plíseň okurková, pokud je pravidelně prováděna aplikace a to obvykle v 0,5–1% koncentraci v intervalech 10-12 dní. U ovocných dřevin lze použít přípravky na bázi tohoto oleje proti přezimujícím škůdcům (standardní aplikace 3-5% koncentrací na přezimující vajíčka) a proti savým škůdcům (mšice, svilušky, mery) se používá 1–2% emulze.

Kromě komerčních přípravků si můžeme vyrobit sami farmářské přípravky. Slouží k tomu různé návody, které byly publikovány v rámci různých výzkumných aktivit ve VÚRV,v.v.i. Namátkou uveďme třeba odvar z vrbové kůry, přesličky či kopřivový výkvas, výluh ze skořice, hřebíčku či mydlice. Další informace včetně receptů lze nalézt v knize „Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům“ (Roman Pavela, 2020, Kurent). Výzkum botanických pesticidů je podporován některými projekty TAČR (projekt č. TH03030009, Nové, bezpečné přípravky zlepšující půdní vlastnosti a zdraví pěstovaných rostlin).

Fotografie: archiv autora R. Pavely


Květy, plody a semena indického stromu Pongamia pinnata. Olej lisovaný ze semen je s oblibou využívám nejen v lékařství a kosmetice, ale také v ochraně rostlin, protože obsahuje jak fungicidní tak insekticidní látky.


Plody z rostliny Azadirachta indica poskytují tzv. neemový olej, který má velmi silné insekticidní účinky. Dnes je na trhu řada různých botanických insekticidů na bázi tohoto oleje a patří v současnosti k nejprodávanějším přípravkům, které jsou na bázi účinnosti rostlinných sekundárních metabolitů.

 

 

 

 

 

 


Dnes se Chrysanthemum cinerariifolium pěstuje v Africe a Austrálii, odkud pochází většina světové produkce tzv. pyretrinových přípravků. Nicméně dříve se s úspěchem pěstovala v oblasti Dalmácie a mleté květy se minimálně 3 000 let s úspěchem používaly proti vším a blechám.


Některé rostliny obsahují protipožerové metabolity. Ty brání hmyzu přijímat potravu. Proto když takovou rostlinu vyextrahujeme a extrakt naaplikujeme na rostliny, hmyz nepozná, že se jedná o rostlinu a nekonzumuje ji. Na obrázku je vidět standardní nevýběrový test, kdy je vidět jasný rozdíl mezi ošetřenými listovými disky (nepoškozené žírem) a téměř zkonzumované kontrolní listy larvami mandelinky bramborové nebo polyfágními housenkami blýskavek.

 

 

 

 

 

 


Kopřivy patří mezi historicky známé rostlinné stimulátory. Správně provedený výkvas (na obrázku) patří k důležitým znalostem ekologických pěstitelů. Používá se na jaře k posílení rostlinného růstu a zvýšení obranyschopnosti rostlin vůči hmyzu, jako jsou například mšice.

 

 

 

 

 

 

 


Fenykl patří k důležitým aromatickým rostlinám, které se využívají i v ochraně rostlin. Obsažený trans-anethol patří k velmi účinným pesticidním látkám využívaným i v komerčních botanických pesticidech.


Postříkaná a nepostříkaná rostlina okurek olejem z P. pinnata, které byly napadeny sviluškou chmelovou. Rozdíl je viditelný na první pohled.


Projekt je podporován Ministerstvem životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Login

Lost your password?