Méně známé, ale účinné alternativy ochrany rostlin

V projektu “Obce pro přírodu a ochranu klimatu” se věnujeme otázce péče o veřejná prostranství podle principů přírodních zahrad. Rozsáhlý text o méně známých způsobech ochrany rostlin pro nás napsal Roman Pavela. Ačkoliv se článek zaměřuje především na farmáře, mnohé z popsaných možností lze využít i v péči o veřejnou zeleň.


Méně známé, ale účinné alternativy ochrany rostlin

doc. Ing. Roman Pavela, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha; pavela@vurv.cz

V minulém díle jsme si představili některé tzv. botanické pesticidy a také jsme nakousli farmářské přípravky. Ačkoliv jsme zcela nevyčerpali všechny možnosti přípravků připravovaných z rostlin, představíme si další relativně početnou skupinu nových přípravků, které si farmáři mohou při troše šikovnosti vyrobit sami svépomocí. Tyto přípravky patří mezi takzvané „základní látky“, které jsou sice registrované ve všech zemích EU, ale naši farmáři o nich téměř nevědí a tedy je ani nepoužívají. Nicméně například ve Francii, Itálii a Německu se tyto přípravky tradičně používají a to především v ochraně vinic, sadů a zeleniny a to s dobrými výsledky. Mnohé z nich byly také testovány ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v rámci řešení některých výzkumných projektů Mze (např. projektu QK1910072). Na vlastní oči jsme se tak mohli přesvědčit o tom, že některé ingredience používané v potravinářském průmyslu mají velmi dobré insekticidní a fungicidní účinky, srovnatelné s běžně používanými pesticidy a dají se proto využít například v ochraně obilovin proti listovým skvrnitostem či proti mšicím nebo ve chmelu proti peronospoře.

V tomto článku si představíme alespoň některé z těchto Basic substances tedy základních látek, které mohou najít uplatnění v praxi. Ale nejprve si vysvětleme pojem „Základní látky“.

Co to vlastně znamená? Pojem Základní látky je nový odborný termín, který vychází z Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. Tento termín je používán pouze v zemích EU a označují se jím látky, které lze obecně používat v ochraně rostlin nebo zemědělských produktů, či k dezinfekci prostor a nářadí či nástrojů. Pro jednoduché vysvětlení pojmu „základní látky“ (dále také ZL) lze uvést citaci Článku 23 příslušného nařízení, podle kterého se ZL schvalují a ve kterém se, mimo jiné, praví, že se „základní látkou rozumí účinná látka, která není látkou vzbuzující obavy, která nemůže svými vlastnostmi způsobit narušení činnosti žláz s vnitřní sekrecí ani nemá neurotoxické nebo imunotoxické účinky, jejímž hlavním využitím není použití v přípravcích na ochranu rostlin, ale lze ji nicméně použít pro ochranu rostlin, a to buď přímo, nebo v přípravku složeném z dané látky a obyčejného ředidla. Pro účely tohoto nařízení se považují za ZL především ty, které splňují kritéria pro potraviny stanovená v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002“.

Proč se registrují základní látky? Zjednodušeně řečeno; po staletí se lidé snaží bránit škodlivým činitelům všemi možnými způsoby – od historicky známých aplikací extraktů z rostlin využívajících pesticidních vlastností biologicky aktivních látek obranného mechanismu (některé z nich jsme si představili v předchozím příspěvku), přes novodobější způsoby, jako je šlechtění rostlin na rezistenci, až po současné, tolik diskutované, geneticky modifikované organismy. Přesto při přímých ochranných opatření se stále nejvíce využívají synteticky vyráběné pesticidy, bez nichž si mnozí pěstitelé nedokážou svoji produkci vůbec představit. A jak už jsme naznačili v minulém díle, mnohdy neuvážené a často i zbytečné aplikace pesticidů vzbuzují jak u odborné, tak u laické veřejnosti obavy a proto se hledají nové alternativy přímé ochrany rostlin. Jednou z alternativ je využití již zmiňovaných botanických pesticidů nebo farmářských přípravků, mezi které se řadí i některé „základní látky“. ZL totiž nejsou přímo připravené přípravky, ale jsou to schválené a vědecky ověřené receptury a návody, které nabádají jak využít v ochraně rostlin některých látek, které se používají jako například suroviny v potravinářství anebo přímo hotových potravin. Někteří hloubaví a ekologicky smýšlející farmáři totiž zkoušeli využít různé v ochraně rostlin běžně používané potravinářské suroviny, a zjistili, že mnohé z nich mají také pesticidní účinky, nebo mají schopnost zvyšovat obranyschopnost rostlin vůči škodlivým činitelům. Aplikacemi těchto látek tak můžeme relativně účinně eliminovat škodlivé činitele a udržet je pod prahem ekonomické škodlivosti. Tyto zkušenosti se promítly i do evropského nařízení ve formě již zmiňovaného článku 23, podle kterého se hodnotí bezpečnost a účinnost těchto praktik a díky kterému je možné oficiálně registrovat tyto receptury farmářských přípravků připravovaných pomocí ZL.

Registrace ZL je společná pro všechny státy EU a nepodléhá další národní registraci či dalšímu povolování. Samotnou registraci provádí příslušná Evropská komise a závěry schvalování musí být odsouhlaseny všemi státy. Návrh na registraci podávají příslušné orgány jednotlivých států, které k tomu mají příslušné pravomoci. První ZL byly registrovány v roce 2013 a do dnešního dne bylo registrováno 18 základních látek. Mnozí zemědělci však o možnosti využití těchto látek v ochraně rostlin vůbec nevědí, a proto se, alespoň některé z nich, pokusíme stručně představit.

První skupinou ZL jsou ty, které se vyrábějí z rostlin, a můžeme je tedy považovat také za botanické pesticidy. Druhou, mnohem početnější skupinou jsou různé potravinářské ingredience. Výhoda u aplikací ZL z této druhé skupiny bezesporu je, že si pěstitelé nemusí předem připravovat výluhy či výhasy, ale přímo aplikují zakoupené látky stejným způsobem, jako jsou zvyklí při aplikaci jiných pesticidů.


Které z nich to jsou?

Přeslička rolní 

Používá se odvar z nadzemní části sušené přesličky jakožto náhrada za fungicidy. Odvar je registrován do ovocných dřevin (jabloně, broskvoně) proti listovým skvrnitostem, strupovitosti jablek, kadeřavosti broskvoní a proti padlí, dále do révy vinné proti plísni révy a padlí. Používat se také může pro ochranu okurek a rajčat proti padlí tykvovitých, černi lilkové, braničnatce rajčatové či proti houbovým chorobám kořenového systému.

Fotografie: Sten Porse – Own photo, taken in Jutland., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=822080

Aplikuje se připravený odvar a to standardním postřikem na list v době rizika nákazy. Aplikace se provádí opakovaně 2-6x za sezónu v intervalech 3-14 dnů. Odvar se vyrábí takto: 200 g drcené sušené natě Equisetum arvense se maceruje v 10 litrech vody po dobu 30 minut (namáčení) a poté se vaří 45 minut. Po ochlazení se odvar přefiltruje pomocí jemného sítka a potom se dále zředí vodou na 10% roztok. Takto připravený přípravek musí být aplikován do 24 hodin, aby se zabránilo oxidaci a případné mikrobiální kontaminaci, která se může vyskytnout během skladování. Rozpouštědlem pro extrakci a přípravu je voda (pramenitá voda nebo dešťová voda) s pH 6,5 (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12386/2013– rev. 7).

Vrba 

Používá se výluh z drcené kůry získané z různých druhů vrb (nejčastěji z vrby bílé, vrby křehké či vrby babylonské). Výluh se používá v ochraně ovocných stromů (např. jabloně, švestky, broskvoně) proti listovým skvrnitostem, strupovitosti jablek, kadeřavosti broskvoní a proti padlí, dále je povolen do révy vinné proti plísni révy a padlí. Obvykle se v praxi střídají aplikace extraktu z vrby a odvaru z přesličky.

Fotografie: By Willow – Own work, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2481204

Aplikace výluhu se provádí standardním postřikem na list v době rizika nákazy a to opakovaně 2-6x za sezónu v intervalech 7 dnů. Výluh se vyrábí takto: 30 l přírodní nebo dešťové vody se nechá ohřát v nádrži z nerezové oceli s krytem, když má voda 80 ° C, přidá se 200 g drcené kůry a udržuje se po 2 hodiny vysoká teplota. Pak se vše ochladí. Po ochlazení a filtraci pomocí síta se upraví pH na 6,2 a zředí se třikrát.

Takto připravený přípravek musí být aplikován do 24 hodin, aby se zabránilo oxidaci a případné mikrobiální kontaminaci, která se může vyskytnout během skladování. Rozpouštědlem pro extrakci a přípravu je voda (pramenitá voda nebo dešťová voda) s pH 6,2 (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12173/2014– rev. 4).

Kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka

Používá se jak sušená tak čerstvá nať obou druhů kopřiv (nejsou pozorovány rozdíly v účinnosti). V tomto případě se připravuje výkvas, který se připraví tak, že se 75 g čerstvé nebo 15 g suché kopřivovité nati nebo listů (vybírají se mladé výhonky, které nemají semena) se namočí do 1 litru pitné vody. Ideální je, pokud je kopřiva nasekaná na drobno, usnadní se tak fermentace. Kopřivová jícha se nechá macerovat (za občasného promíchání) 3 až 4 dny při pokojové teplotě 20 ° C. Jícha začíná kvasit a v tu dobu se macarát zfiltruje a 5násobně se zředí vodou. Hodnota pH by se měla pohybovat v rozmezí 6 až 6,5.

Fotografie: Pixabay

Takto připravený přípravek se aplikuje postřikem. Používá se při ochraně ovocných plodin (jádroviny, ořešák, peckoviny jako jsou třešně, švestky či broskvoně a drobné bobulové ovoce jako je rybíz), bobu, brambor, listové zeleniny a okrasných rostlin proti mšicím. Kromě toho se aplikuje proti dřepčíkům (Phyllotreta nemorum) či proti západníčku polnímu (Plutella xylotella) a obaleči jablečnému (Cydia pomonella). Přípravek má také akaricidní účinky, takže se používá v ochraně rostlin proti sviluškám a to na révě vinné a fazolích.

Kromě insekticidních účinků má správně připravený výkvas také fungicidní účinky. Je proto také registrovaný proti listovým černím způsobeným patogeny rodu Alternaria (na brukvovitých rostlinách, okurkách či na ovocných plodinách), proti padlí na révě vinné či proti plísni bramborové. Aplikace se opakuje 1-6x obvykle v intervalech 1-2 týdnů. Proti houbovým chorobám způsobených takovými patogeny jako jsou Erysiphe polygoni, Alternaria alternata f. sp. cucurbitae, Alternaria alternata, Monilinia laxa, Botrytis cinerea, Plasmopara viticola či Phytophthora infestans je doporučováno aplikovat preventivně mulč s přídavkem kopřiv. U mulčovacích aplikací se připraví směs suchého rostlinného materiálu (kopřiv) v dávce 83 g na kg mulče (připraveného ze suchého rostlinného materiálu). Aplikuje se okolo rostlin na počátku jejich vegetačního růstu(Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANTE/11809/2016– rev. 0.1).

Pokračovat budeme v dalším díle. Řeč bude o Hydrochloridu chitosanu, Lecitinu, Hydrogenuhličitanu sodném, Hydrogenfosforečnanu amonném, ale i o syrovátce a octu.


Projekt je podporován Ministerstvem životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Login

Lost your password?