Méně známé, ale účinné alternativy ochrany rostlin II.

V projektu “Obce pro přírodu a ochranu klimatu” se věnujeme otázce péče o veřejná prostranství podle principů přírodních zahrad. Připravili jsme pokračování textu o méně známých způsobech ochrany rostlin, který pro nás napsal Roman Pavela.

Méně známé, ale účinné alternativy ochrany rostlin II.

doc. Ing. Roman Pavela, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha; pavela@vurv.cz

V minulém díle jsme si vysvětlili pojem Základní látky a představili skupinu látek, které se vyrábějí z rostlin. Druhou, mnohem početnější skupinou jsou různé potravinářské ingredience. Výhoda u aplikací ZL z této druhé skupiny bezesporu je, že si pěstitelé nemusí předem připravovat výluhy či výhasy, ale přímo aplikují zakoupené látky stejným způsobem, jako jsou zvyklí při aplikaci jiných pesticidů.

Hydrochlorid chitosanu

Chitosan je polysacharid vyráběný deacetylací chitinu, který je obsažen například ve vnějších kostrách korýšů. Má schopnost na sebe vázat těžké kovy i některé jiné látky. Chitosan má antibakteriální a fungicidní účinky. Je biokompatibilní a díky biodegradabilitě také šetrný k životnímu prostředí. Díky těmto vlastnostem nachází chitosan uplatnění v potravinářském průmyslu (např. k odstranění barvy a nerozpuštěných látek, jako stabilizátor barvy, či jako konzervační prostředek), v medicíně (je často součástí speciálních obvazů, používá se při kontrole cholesterolu v krvi, nebo při řízeném uvolňování léčiv), v biotechnologii (pro imobilizaci enzymů, separaci proteinů, v rámci buněčná regenerace a fixace, nebo při chromatografii), v zemědělství (jako součástí technologie hnojiv s kontrolovaným uvolňováním živin) a v mnohých jiných odvětvích. Hydrochlorid je jeho, ve vodě rozpustná, forma.

Jako základní látka se používá jako elicitor obranyschopnosti rostlin. Nicméně v testech bylo prokázáno, že má velmi dobré fungicidní účinky, využitelných proti mnohým fyto-patogenům. Je proto registrován jako náhrada za fungicidy proti všem houbovým a bakteriálním chorobám na bobulovém a drobném ovoci, zelenině a koření a také do obilovin. Jeho účinnost můžeme potvrdit. Pokud není vysoký tlak patogenů, jeho aplikace v období vyvinutého praporcového listu se odrazí na navýšení výnosů pšenice v průměru o 5% a je srovnatelný s fungicidním ošetřením mířeným na listové skvrnitosti. Aplikuje se standardně postřikem v koncentraci 50 – 200 g na 100 l postřikové kapaliny. Aplikaci je nutné opakovat ve dvou týdenních intervalech a to 4-8x (v závislosti na tlaku škodlivých činitelů). Zjednodušený aplikační návod viz tabulka 1. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12388/2013– rev. 2)

Tabulka 1: Zjednodušený aplikační návod na aplikaci hydrochloridu chitosanu.

Plodina Drobné ovoce, obiloviny, koření
Proti čemu Elicitor pro zvýšení obranyschopnosti vůči patogenům a škůdcům
Způsob přípravy postřikové kapaliny 0,05-0,2% aplikační kapalina
Dávka ZL (množství vody/ha) 50-200 g na 100 l (200-400 l/ha vody)
Častost aplikace 4-8x, 14 dní

 

Lecitin

Lecitin, jehož název vznikl ze starořeckého lekithos – žloutek, je klasický název pro fosfatidylcholin a společný výraz pro všechny lipidy, přesněji fosfolipidy, které jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Ty jsou složkou vnější buněčné membrány živočichů a rostlin. Lecitin je průvodní látkou tuků a mastných kyselin a zvláště hojně se nachází právě ve zmiňovaných vaječných žloutcích a také v buňkách semen rostlin.

Lecitin dovoluje emulgovat (smíchat) tuky a vodu a je tedy důležitým přírodním emulgátorem pro potraviny (E 322).

Využití lecitinu je mnohostranné, ať už se jedná o produkci potravin a krmiv, farmacii a lékařství, kosmetické přípravky nebo nepotravinářské obory. V neposlední řadě se může používat také v ochraně rostlin jako náhrada za fungicidy.

Jako základní látky je registrovaný do ovocných dřevin (jabloně, švestky, angrešt) a do zeleniny (salát, okurky, rajčata atd.) proti padlí. Dále proti plísni bramborové na rajčatech a proti všem houbovým chorobám na okrasných rostlinách. Velmi často se ve Francii také požívá ve vinohradech k ochraně révy vinné proti všem jejím známým houbovým chorobám. Standardně se lecitin aplikuje postřikem a to v koncentraci 75-200 g na 100 l, opakovaně 1-6x (u révy vinné až 12x) v přibližně týdenních intervalech. Zjednodušený aplikační návod viz tabulka 2. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12798/2014– rev. 2)

Tabulka 2: Zjednodušený aplikační návod na aplikaci lecitinu.

Plodina Ovocné dřeviny (jabloně, broskvoně, angrešt), réva vinná, zelenina (salát, čekanka, okurky, rajčata), okrasné rostliny
Proti čemu Padlí, kadeřavost broskvoní, padlí a plíseň révová, plíseň bramborová, septoriózy rajčat (braničnatka rajčatová)
Způsob přípravy postřikové kapaliny Rozpustit ve vodě v dávce 0,75-2 g/l
Dávka ZL (množství vody/ha) 75-200 g na 100 l (100-1500 l/ha vody)
Častost aplikace 1-12x, 5-7 dní

 

Hydrogenuhličitan sodný

Hydrogenuhličitan sodný neboli jedlá soda je bílý prášek se zásaditým pH, který se používá v potravinářství, především jako součást kypřících prášků do pečiva a šumivých prášků do nápojů. V lékařství jej můžeme použít k neutralizaci při poleptání kyselinou, nebo když nás pálí žáha. Používá se také jako náplň do hasicích přístrojů, či pro bělení zubů, změkčení potravin vařených ve vodě, na čištění různých skvrn v domácnosti nebo na pohlcení nežádoucích pachů.

Padlí, Foto: archiv R. Pavela

Padlí, Foto: archiv R. Pavela

Své využití našla jedlá soda i v ochraně rostlin jako náhrada za fungicid. Jako fungicid se používá především proti padlí škodícím na révě vinné, zelenině a okrasných rostlinách. Dále se aplikuje proti strupovitosti jablek. Aplikace se provádí opět standardním postřikem v koncentraci od 300 do 2000 g na 100 l postřikové jíchy a to opakovaně 1-8x a v deseti denních intervalech. Často se aplikace střídají s jinou fungicidní ZL.

 

Jedlou sodou je také povoleno ošetřovat sklizené plody, aby se zabránilo zkáze skladovaného ovoce skládkovými chorobami, způsobeným houbami rodu Penicillium. Pro tento účel se aplikuje 1-4% roztok na plody a to ihned po sklizni (postřikem či krátkodobým máčením). Ovoce (například jahody či hroznové víno) pak lépe snáší přepravu a nekazí se při delším skladování. Zjednodušený aplikační návod viz tabulka 3. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANTE/10667/2015– rev. 4)

 

Tabulka 3: Zjednodušený aplikační návod na aplikaci hydrogenuhličitanu sodného.

Plodina Ovocné dřeviny (jabloně, višně, pomerančovníky, papája), réva vinná, zelenina, bobuloviny, hrnkové rostliny
Proti čemu Padlí a plíseň révová, obecně padlí, strupovitost jablek, skládkové choroby bobulovin (Penicillium spp.), mechy a lišejníky.
Způsob přípravy postřikové kapaliny Postřik 0,33-2% (réva) roztok, ovoce – skladované aplikace po sklizni 1-4%, mechy a lišejníky poprach – 122 kg/ha
Dávka ZL (množství vody/ha) 333 – 4 000 g na 100 l (200-1000 l/ha vody)
Častost aplikace 1-8x, 10 dní

 

Hydrogenfosforečnan amonný

Hydrogenfosforečnan amonný se vyrábí reakcí kyseliny fosforečné a amoniaku a v praxi se používá jako aditivum v potravinářství. Nepoužívá se však příliš často (společně s fosforečnanem a hydrogenfosforečnanem amonným má kód E342, v zemích Evropské unie je jejich používání již zakázáno, ale třeba ve Spojených státech amerických nikoliv). V zemědělství se s ním můžeme setkat v hnojivech a dalším využitím této látky je například v analytické chemii.

Jako ZL se využívá jako návnada do odchytových pastí. V našich podmínkách lze použít tuto návnadu proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi). Aplikace návnad je jednoduchá. Hydrogenfosforečnan amonný se rozpustí ve vodě a připraví se 4% roztok, který se nalije do odchytových pastí, které se zavěsí mezi stromy (doporučené je dávat 1 past na strom nebo 100 pastí na ha). Návnada se mění jednou za 6-8 týdnů. Zjednodušený aplikační návod viz tabulka 5. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANTE/12351/2015– rev. 1)

Tabulka 5: Zjednodušený aplikační návod na aplikaci hydrogenfosforečnanu amonného.

Plodina Sady (třešně, švestky, olivy, citrusy…)-Mediterán
Proti čemu vrtule velkohlavá (Ceratitis capitata),  vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), vrtule olivovníková (Bactrocera oleae)
Způsob přípravy postřikové kapaliny 40 g/l
Dávka ZL (množství vody/ha) 100 lapačů (po 1 litru roztoku) na ha
Častost aplikace 6-8 týdnů v době náletu

 

Syrovátka

Syrovátka je mléčné sérum, které vzniká odstraněním kaseinu z mléka, kdy po sražení mléka vzniká tuhá složka – tvaroh a tekutá složka – syrovátka, nazývaná též mléčné sérum. V minulosti byla likvidována jako odpad. Dnes se využívaná v potravinářství, protože se zjistilo, že obsahuje vitamíny B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12, H, C či E a velké množství zdraví prospěšných minerálních látek jako je hořčík, fosfor, vápník, draslík, sodík či zinek.

Jako ZL se syrovátka používá proti padlí na zelenině (především na okurkách, cuketách či dýních). Aplikuje se postřikem v koncentraci od 0,6 do 3 kg na 100 l aplikační jíchy a postřik se opakuje (nebo střídá s jinými vhodnými ZL) 2-5krát. Zjednodušený aplikační návod viz tabulka 6. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANTE/12354/2015– rev. 1)

Tabulka 6: Zjednodušený aplikační návod na aplikaci syrovátky

Plodina Okurka, dýně, cuketa
Proti čemu padlí (Podosphaera fusca, P.xanthii, Erysiphe cichoracearum, E. orontii , Sphaerotheca fuliginea, Leveillula cucurbitacearum)
Způsob přípravy postřikové kapaliny 6-30 l/ha
Dávka ZL (množství vody/ha) 1000-1500
Častost aplikace 2-5krát

 

Ocet

Kdo z nás by neznal ocet, který se používá jako potravinářská přísada a konzervační činidlo snad v každé domácnosti. Jeho hlavní složkou je kyselina octová v koncentraci podle druhu octa od asi 4 do 18 % (nejčastější koncentrace je 8 %). Potravinářský ocet se vyrábí oxidací tekutin obsahujících ethanol, například vinný ocet z vína. Během oxidace bakterie rodu Acetobacter oxidují za přítomnosti kyslíku ethanol na kyselinu octovou. Ocet se v potravinářství užívá jednak ke konzervaci zeleniny, jednak jako okyselující součást pokrmů v řadě kuchyní světa. Byl takto používán již v antice. Jako ZL se používá k dezinfekci osiva a běžného zahradního náčiní a to proti všem bakteriálním a houbovým patogenům a to ponořením do roztoku 2,5-5% po dobu asi 20-30 sekund. Zjednodušený aplikační návod viz tabulka 7. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12896/2014– rev. 1)

Tabulka 7: Zjednodušený aplikační návod na aplikaci octa

Plodina Osivo, nástroje používané při práci
Proti čemu dezinfekce – bakteriózy a houbové patogeny přenosné osivem nebo nářadím
Způsob přípravy postřikové kapaliny 2,2-5%
Dávka ZL (množství vody/ha) máčení
Častost aplikace podle potřeby

 

Kromě těchto výše uvedených ZL jsou registrovány další, které jsou na bázi cukru, fruktózy, hydroxidu vápenatého, slunečnicového oleje, mletých hořčičných semen, peroxidu vodíku, piva a soli.    O další zápisy základních látek se snaží především francouzští vědci, kteří často experimentují s různými pesticidními náhradami a snaží se nalézt vhodné a jednoduché alternativy především pro vinaře, kteří se v tomto ohledu nebojí experimentovat a aktivně se do projektů zapojují. Také ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. se zabývá tým vedený Dr. Romanem Pavelou využitím základních látek a také hledáním nových ZL, které by se daly využít v rámci ochrany různých plodin, jako jsou například obiloviny, chmel či brambory. Nicméně příprava podkladů pro registrační řízení je velmi časově náročná práce a relativně pomalá jsou i schvalovací řízení, proto další ZL přibývají jen pozvolna. Nicméně pro další informace se mohou pěstitelé obrátit na pracovníky ÚKZÚZ, nebo přímo na autora tohoto článku. Bohužel veškeré informace jsou zatím psané v anglickém jazyce, proto se ve VÚRV snažíme o přiblížení této možnosti našim pěstitelům formou různých vyžádaných přednášek a odborných článků.

Pokud by se významněji rozšířilo používání ZL a botanických pesticidů mezi pěstiteli, můžeme v relativně krátkém časovém horizontu dosáhnout významného snížení zátěže životního prostředí rizikovými látkami, přičemž by se zároveň zvýšila produkce tzv. bezpečných potravin a to je bezesporu důležitá věc. Musí se ale zemědělci nebát tyto přípravky používat.

Co brzdí využívání ZL v praxi? Těch důvodů je hned několik. Evropští zákonodárci tak trochu totiž nedomysleli způsob přenosu informací a způsob distribuce či prodeje ZL. První ZL byla registrovaná již v roce 2013, přesto se informace mezi pěstitele dostávají jen pozvolna a v některých státech se k zemědělcům zatím nedostaly vůbec. Věřím tomu, že mnozí ze čtenářů slyší tento termín dokonce poprvé. Zcela také chybí systémová podpora vědců, zabývajících se touto problematikou, která by umožnila systematicky studovat ZL a zároveň představovat možnosti využití ZL pěstitelům. Taková podpora by určitě pomohla přesvědčit zemědělce nejen o možnosti a způsobu jejich aplikací, ale hlavně by mohla pěstitelům demonstrovat jejich účinnost. Je asi zcela mylný předpoklad některých úředníků, kteří se domnívají, že jsou pěstitelé natolik uvědomělí, že si sami budou aktivně vyhledávat informace o ZL a sami budou aktivně hledat vhodné dodavatele materiálu pro přípravu postřikových kapalin. Zcela také zatím chybí podpora zemědělců v podobě dotačních titulů, která by účinně podpořila rozšíření environmentálně bezpečných způsobů ochrany rostlin, stejně tak jako je tomu například u bioagens. Velmi záslužná by také byla změna legislativy, která by umožňovala rychlé a zjednodušené registrační řízení pro nově vyvinuté botanické pesticidy a základní látky.

Než dojde k celoevropskému využívání botanických pesticidů a základních látek v zemědělské praxi, uběhne asi ještě hodně času. Je ale především na zákonodárcích, aby vytvořili přijatelnější a jednodušší legislativu, která by účinně řešila výše uvedené problémy a poskytla vhodné implementační podmínky. Vždyť bezpečnost potravin by měla být jednou z důležitých priorit evropské politiky. Nutno ale také konstatovat, že bez odvahy samotných pěstitelů, kteří by se sami chtěli aktivně zapojit do mezinárodní snahy zlepšit bezpečnost zemědělské produkce, to nepůjde. Naštěstí již mnozí z nich tyto přípravky vyzkoušeli, a protože základní látky či botanické pesticidy uspěly v boji se škodlivými činiteli, znovu se k nim vracejí. A to je důležité jak pro naše zdraví, tak pro životní prostředí.

Login

Lost your password?