Plevel na talíři
- 4.5.2023
Proč zařadit do jídelníčku volně rostoucí rostliny někdy označované jako plevel?
Výhod najdete hned několik.
- Obsahují často mnohem více minerálů, stopových prvků, vitamínů a dalších mikroživin než běžně pěstovaná zelenina. Ta je vyšlechtěna hlavně s důrazem na chuť a případně křehkost či odolnost.
- Nemusíte se o ně starat. Rostou bez vašeho přičinění a nejsou ani lákavé pro různé škůdce nebo náchylné k chorobám.
- Patří k prvním rostlinám, které na zahradě najdete. Prodloužíte si tak dobu, kdy můžete něco vlastnoručně sklidit a utrhnout k jídlu.
- Pravidelným trháním k jídlu budete regulovat jejich počty v záhonech. Takže takové 2 v 1 – pletí i sklizeň zároveň.
- Jejich květy jsou velmi poutavé pro včely, čmeláky, motýli a jiné hmyzáky.
3 druhy plevele, které můžete omezit na zahradě tím, že je sníte!
KOPŘIVA DVOUDOMÁ
Každý ji zná a pravděpodobně se o ni i spálil. Ale kdo jste ji ochutnal?
Nebojte se, že se přitom spálíte. Kopřiva přestává být žahavou, když ji pomačkáte (třeba válečkem), po tepelné úpravě nebo po usušení.
- Čaj
Z mladých listů získáte čaj, který pomáhá čistit tělo a dodává energii. Využijte jeho sílu ideálně teď na jaře, neboť už staří bylinkáři věděli, že nejúčinnější je májová kopřiva. Čaj můžete udělat z čerstvých, mražených nebo sušených kopřiv. Pijte ho jen tak nebo ve směsích. Pokud chcete maximálně využít jeho účinků, pijte ho po dobu 2 – 3 týdnů.
- Jako špenát
Kopřivu můžete použít jako zeleninu. Uvaříte z ní úžasnou polévku, vaječnou omeletu nebo výborné noky… Prostě taková “špenátová” rostlina, která roste sama a ve velké hojnosti.
Dejte si jen pozor, ať ji sklízíte v čistém prostředí. Na okraji polí hnojených umělými hnojivy to není úplně ideální, protože v sobě umí velmi dobře hromadit dusík, jehož zvýšené dávky přijímat není vhodné.
- Semínka kopřivy
Sbírají se v srpnu až v říjnu, když dozrají. Přidat je můžete do chleba či müsli. Mají lehce oříškovou chuť a obsahují mnoho minerálů a vitamínů. Taková superpotravina, jak se teď s oblibou označují rostliny, které mají vysoký obsah výživných látek. Po opražení na másle, sádle či oleji a osolení získáte chuťově zajímavou křupavou posypku na brambory, maso nebo jen tak na chleba.
PTAČINEC ŽABINEC NEBOLI PTAČINEC PROSTŘEDNÍ
Výborná “salátová” rostlina běžně rostoucí na bohatých vlhčích půdách. Velmi dobře se vysemeňuje, takže ač jeho kořeny nejsou nijak urputné, může být problém se ho na záhonech zbavit.
Někdy to však není úplně potřeba. Mnoho druhů zeleniny s ním dobře vychází, protože ptačinec zabraňuje vysychání půdy.
Chuť má podobnou zelenému mladému hrášku. Zároveň je křehký a jemný svojí strukturou.
Obsahuje mnoho vitamínů a minerálů – hlavně vitamín C a E.
Dobře se reguluje tím, že jej pravidelně sklízíte, než jde do květu.
- Jako salát
V kuchyni najde využití do salátů nebo třeba jako zeleň a křupavost do sendvičů. Velkou výhodou je, že jej najdete na zahradě mnohem dříve, než vypěstované saláty.
- Smoothie
Můžete jej hodit i do domácího smoothie, kde díky své jemné chuti nevadí ani dětem.
BRŠLICE KOZÍ NOHA
Sklízejte hlavně mladé světle zelené lístky. Křehčí, méně hořké a při vaření jsou hotové do dvou minut. Starší listy jsou chuťově výraznější, hutnější a při vaření počítejte přibližně s 10 minutami, než budou hotové do měkka.
Chuť má trochu kořeněnou – podobnou petrželi, někomu připomíná nať mrkve.
- Uděláte z ní výborné pesto – stačí rozmixovat se solí a olejem. Přidáním česneku, semínek či oříšků získáte další chuťové variace. Pesto pak můžete přidávat do polévek, pomazánek, karbanátků nebojen tak na pečivo.
- Nasušená se hodí i do tzv. “domácí podravky”, která zvýrazní chuť každé polévky a ještě získá mnoho minerálů a stopových prvků.
- Lístky celou sezónu můžete přidávat do salátů pro zvýšení jejich výživové hodnoty.
- Květy bršlice najdete od srpna a jsou také jedlé. Ozdobte jimi třeba jídlo při servírování nebo jednohubky.
Autor článku:
Petra Fetrová
Tvůrkyně jedlé zahrady