Koření na zahradě – zde roste mnoho dobrého

“Ať jsou kolem tebe voňavé byliny.” – Hermann Josef Weidinger, bylinkový farář, zakladatel Bylinkového centra v Karlsteinu a.d. Thaya

Zelená je víc než barva. Zelená znamená život. Je to projev sluneční energie. Je to základní látka, ze které všechno vzniká: růst, kvetení a produkce plodů. Člověk žije ze zeleně, uzdraví se v zeleni. Potřebuje zeleň kolem sebe a jako výživu a k uzdravení.

Čerstvé koření

Člověk by měl mít čerstvé koření stále při ruce. Bylinky se dají lehce pěstovat, ať už v květináči na okenním parapetu, v truhlíku na terase nebo na bylinkovém záhoně na zahradě. Nejlépe se jim bude dařit v uleželém kompostu smíchaném s trochou písku a zeminy.

Pokud člověk ovládá umění, jak dobře okořenit jídlo, má možnost ho připravovat chutně a rozmanitě. Koření vylepší každý pokrm a také ho dělá stavitelnějším. Čerstvé zelené lístky a barevné květy se nejlépe hodí ke zdobení, a tak potěší také oči a srdce. Naše bylinky obsahují nejen látky, které nám chutnají, ale také různorodé účinné látky. Proto jsou mnohé z nich ceněné jako léčivky. Pokud je pijeme jako čaj nebo je používáme zevně, rozvinou bylinky svou blahodárnou sílu a pomohou odstranit různé potíže. V následujícím textu si některé bylinky, používané jako koření, představíme.

Pažitka napomáhá trávení

Tato rostlina je příbuzná pórku a obsahuje hodně vitamínu C. Nakrájená pažitka vypadá dekorativně a můžeme s ní ochutit mazací sýry, omáčky, polévky, vaječná a bramborová jídla, saláty, ryby, maso nebo chléb s máslem. Zmražená si uchovává svoje aroma, ale  sušením ho ztrácí. Pažitce se daří kdekoli na dobré, výživné půdě. Každoroční přihnojení (například sušeným jemně nadrceným kravincem) zlepšuje růst a kvalitu.

Petržel zlepšuje činnost ledvin

Tato dvou- někdy víceletá bylinka patří mezi naše nejdůležitější čerstvé koření. Neměla by chybět v žádné zahrádce a dá se také dobře pěstovat v květináči. Petržel má díky vysokému obsahu vitamínů zásadní význam. 7g petržele nebo 150g hlávkového salátu v čerstvém stavu dodá tělu jeho denní potřebu vitamínu C. Pro kuchyňské použití se pěstují dva druhy petržele. Listová a kořenová. Listová petržel má svou osobitou kořenitě hořkou vůni a chuť a charakteristické aroma. A opět jsou tu dvě odrůdy: petržel s hladkým listem má výrazné aroma a je bohatší. Proto bychom jí měli dávat přednost před kadeřavou petrželkou. Pro pozdější kuchyňské využití se dají nasekané listy i se stonky bez problémů zamrazit. Čerstvá, jemně nakrájená petržel se dá při přípravě jídla  použít jako náhrada soli – ať už se jedná o zeleninu, saláty, omáčky nebo polévky.  Petrželka by se měla používat vždy čerstvá a nikdy by se neměla vařit spolu s jídlem, ale přidat až do hotového pokrmu. Stopky bez listů a kořeny petržele se dají přidat do jídel z jednoho hrnce (eintopf), masových a rybích vývarů a nálevů. Listy petrželky ladí v kombinaci s koprem, kerblíkem, pažitkou a meduňkou.

Petržel pozoruhodně zlepšuje činnost ledvin a zvyšuje produkci trávicích šťáv v žaludku a ve střevě. Podporuje chuť k jídlu a působí močopudně. Drobně nakrájené listy petržele zalité studenou vodou necháme stát přes noc, ráno slijeme a používáme jako výborný čistící prostředek na kůži.

Při sklíčenosti se má žvýkat jeden petrželový list, protože působí velmi pozitivně na mysl. Stejná aplikace také odstraňuje nepříjemný česnekový nebo cibulový zápach.

Kořenová petržel se požívá jako zelenina do polévek a chutná aromaticky a sladce. Šťáva vylisovaná z nakrájeného kořene je výborná na stimulaci činnosti ledvin. Dále pomáhá při nepříjemném pocení a zlepšuje kvalitu krve. Usušenou kořenovou petržel můžeme uchovat na zimu a  přidat ji do kořenících směsí.

Majoránka podporuje veselou mysl

Jednoletý polokeř potřebuje lehké výživné půdy. Stejně tak se ale hodí pro pěstování v květináči. Listy jsou šedozelené, drobné květy jsou načervenalé až bílé. Majoránka se hodí jako koření do uzenin, bramborových polévek, houbových omáček, k hrášku, fazolím, čočce, na játra a do gulášů. Syrovou vepřovou pečeni řádně potřeme majoránkou. Pokud má někdo málo žaludečních šťáv, měl by často žvýkat větvičky majoránky. Pokud ji připravíme jako horký nálev, pomáhá majoránka proti nadýmání a při křečích v žaludku a ve střevech. Pokud se čaj z majoránky pije  po delší dobu pravidelně ráno a večer, pomáhá také při alkoholovém odvykání. Jako večerní nápoj přináší majoránkový čaj klidný spánek a veselou mysl.

Bazalka upevní zdraví

Jednoletá bylina z čeledi hluchavkovitých je teplomilná a citlivá na mráz. Kvůli velké oblibě u slimáků, je dobré bazalku pěstovat nejlépe pod sklem nebo v domě v květináčích. Rostlina potřebuje dostatek vody, hodně tepla a světla, ale také dobře vyhnojenou půdu bohatou na humus. Díky své výrazné kořenité vůni se  toto koření dobře hodí do syrových pokrmů, tvarohu, jogurtu, sýrových mís, salátů, rajčatových omáček, na špagety, k zelenině, drůbeži, masu s omáčkou, do bylinkového másla a bylinkového octa. Pozoruhodný je obsah minerálů.

Bazalkový čaj zalitý horkou vodou (2 čajové lžičky na 1/4 litru vody) pomáhá při zažívacích potížích a nervovém podráždění.

Saturejka probouzí životní sílu

Tato dřevnatá rozvětvená rostlina z čeledi hluchavkovitých je spokojená na jakémkoli stanovišti, ale nejlépe se cítí na skalce. Saturejka se vyskytuje ve dvou druzích: saturejka zahradní je jednoletá a saturejka horská je vytrvalá. Saturejka dodá tělu vitalitu. Prohřívá trávicí orgány a uvádí do pohybu všechny tělesné sekrety. Saturejka se používá buď jako léčivka nebo také jako vysoce kvalitní kořenící a aromatická bylina. Vynikající je k zeleným fazolím, hodí se ke každému bramborovému jídlu, do ragú, jídla z jednoho hrnce (eintopf), na uzeninové a rybí saláty.  Svou kvalitu si uchovává i po usušení a může se s jídlem také povařit. Lidé trpící onemocněním ledvin a vysokým krevním tlakem mohou směsí bazalky a saturejky nahradit sůl a pepř. Saturejka podporuje zažívání, pomáhá při nadýmání a povzbuzuje chuť k jídlu. Rychle účinkuje proti průjmům,  způsobeným jídlem a také pomáhá při kašli a zahlenění.

Yzop pomáhá při slabosti

Tento modře kvetoucí vytrvalý polokeř má rád slunečné místo a zásaditou půdu. Dobře roste na skalce a poskytuje oblíbenou potravu pro včely, protože silně aromaticky a příjemně sladce voní. Chuť je kořenitá, poněkud hořká. Používají se listy a kvetoucí vrcholky. Jako koření se hodí do mazacích sýrů, bramborových jídel, hustých polévek, bílých omáček, salátů a všech rybích jídel.

Z yzopu se připravuje léčivý čaj, který stimuluje žlázy trávicího traktu, dělá dobře při potížích s močovým měchýřem, suchém kašli, onemocnění průdušek a astmatických potížích.

Šalvěj mírní záněty

Tyto rostliny se také výborně hodí pro pěstování v květináči. Voňavé keříky odpuzují škůdce. Mravenci ji nemají rádi. Jedno je dobré vědět: a to, že šalvěj se špatně snáší s okurkami a tykvovitými rostlinami. Šalvěj je sice robustní rostlina, ale od září se již nesmí zastřihovat, jinak hrozí nebezpečí, že vymrzne.

Jako koření se šalvěj používá čerstvá nebo sušená jen v malých dávkách a  jemně nakrájená. Přidává se do polévek, jídel z jednoho hrnce (eintopf), zeleninových jídel a omáček. Stejně tak se hodí k jehněčímu, zvěřině, drůbeži, mletému masu, vepřovému a telecímu masu, rybám a sýrovým omeletám. Šalvěj smíchaná s pažitkou a cibulí s používá do tvarohových pomazánek.

Příprava horkého šalvějového čaje: 2 vrchovaté čajové lžičky sušených a nadrcených listů  zalijeme 1/4 litru vroucí vody a zakryté necháme 15 minut louhovat, pak slijeme. Tento čaj vykazuje silné protizánětlivé účinky při nachlazení a chřipce s katarem dýchacích cest.

Šalvějový čaj také pomáhá při katarech žaludku a střev  stejně jako při onemocněních jater. Je ceněný také jako prostředek, který “prodlužuje život”. Proti pocení při nervozitě a nočním pocení v klimakteriu se doporučuje po dobu 14ti dnů vypít každý večer jeden šálek chladného šalvějového čaje.

Pokud šalvějovým čajem kloktáme, pomáhá skvěle při zánětech v ústech, krku a při zánětu mandlí, stejně jako při krvácivosti dásní.

Rozmarýn posiluje vůli

Tato léčivá a kořeninová rostlina miluje slunce, pochází z jihu a patří k mrazuvzdorným rostlinám, které se nejlépe pěstují v květináči. Během léta rozmarýn pěstujeme venku a  a podzim ho uklidíme dovnitř.

Rozmarýn je pryskyřičnatě hořká aromatická bylina a dá se kulinářsky použít na mnoho způsobů. Několik jehlicovitých listů nebo malá větvička se dobře hodí na pizzu, ryby, mušle, telecí maso, drůbeží nebo králičí maso, na grilování, dušená jídla, jehněčí a vepřovou pečeni, ke zvěřině a houbám. Na vaření se používají celé jehlicovité listy a nebo se používá jemně drcená až nakonec.

Jaké léčivá rostlina velmi  příznivě ovlivňuje průdušky. Dále stimuluje vylučování žluči v játrech. Pití šálku čaje ráno a v poledne se doporučuje při stavech vyčerpání, zvláště po infekčních nemocech a chřipce. To nás psychicky znovu povzbudí a posílí naší vůli. Rozmarýn posiluje srdce a podporuje prokrvení. Ale pozor, rozmarýn by se neměl používat večer, to by mohlo vést k potížím s usínáním!

K zevnímu použití se s úspěchem používá alkoholový výtažek z rozmarýnu na prokrvující masáže při revmatismu a poruchách krevního oběhu.

Levandule daruje slunečnou náladu

Vytrvalý polokeř okouzlí svými květy a vůní. Představuje tzv. “Herzbinkerl” (pozn.: oblíbené dítko) každého majitele zahrady. Pro použití v čerstvém stavu trháme mladé lístky a vrcholky větviček. Pro uchování na zimu stříháme bylinku krátce před plným kvetením a sušíme v průvanu ve stínu.

V kuchyni používáme jako koření čerstvou nebo sušenou levanduli do jídel z jednoho hrnce (eintopf) a marinád na zvěřinu. Ze směsi levandule, saturejky, kopru a šalvěje se dá připravit jemné bylinkové máslo. Květy se používají ke zdobení studených mís, salátů a dezertů. Čaj z květů levandule je zklidňující a působí na centrální nervový systém. Při poruchách svalového napětí (svalového tonu), na normální funkci cév, tzv. vegetativní dystonii, dobře pomáhají koupele z květů levandule a také pití levandulového čaje. Čaj se připravuje jako horký nálev, oslazený medem a užívají  se tři šálky denně po delší dobu. Naproti tomu neoslazený čaj se používá při průjmech, a žaludečních neurózách. Levandulové květy naložené v ovocné pálence slouží jako mazání utišující bolest.

Dobromysl snižuje vysokou hladinu cholesterolu

Divoká majoránka, dobromysl, oregano a dobráček (pozn. v němčině wilder Majoran, Dost, Oregano, Bergminze)  to jsou některé z lidových názvů keřovité rostliny z čeledi hluchavkovitých, která prospívá na slunném místě a suché půdě. Tato rostlina je mnohem víc než jen koření na pizzu. Dobromysl je aromatická a má nádhernou jemnou vůni. Chutná ostře kořenitě a trpce nahořkle. Její nejlepší aroma se rozvine až při vaření. Ladí s tymiánem a rozmarýnem. Dobromysl se jako koření hodí především na jídla z rajských jablíček, do bramborových polévek, rybích jídel, k vepřovému a jehněčímu masu, stejně jako na telecí koleno. Ze zeleniny se dobromysl hodí k paprice, lilku a cuketě.

Žaludek, střevo, žlučník a játra jsou přesně ty orgány, při jejichž onemocnění hledá lidová medicína pomoc u dobromysli. Kašel, astma, černý (dávivý) kašel a chronická bronchitida se také úspěšné léčí pomocí této byliny. Dobromysl má ale ještě jeden zvláštní význam při snižování hladiny cholesterolu. Tři šálky čaje denně, připravené jako horký nálev, se pijí po dobu 3 týdnů, pak se udělá 1 týden pauza.

Estragon pomáhá při intenzivním hubnutí

Vyšší, štíhlá rostlina z čeledi hvězdnicovitých uvolňuje při rozemnutí listů silně kořeněnou vůni. Může se sklízet po celé léto. U této bylinky je hořkost velmi jemná a do popředí vystupuje aroma a kořenitý charakter. Estragon nejlépe prospívá na kypré, výživné půdě v teplých polohách chráněných před větrem a potřebuje dostatek vláhy.

Působí proti bakteriím a parazitům, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení a uvolňuje křeče. Čaj také reguluje menstruaci u mladých dívek a žen.

Estragon v kuchyni: příjemně osobité aroma a kořenitá chuť připomínající mařinku. Estragon je ceněn v kuchyních celého světa. Používá se do salátů, polévek, omáček a zeleninových jídel, dále při konzervaci okurek, dýní a kyselého zelí.

Estragonový čaj se připravuje jako horký nálev: vezmeme 1 čajovou lžičku na ¼ l    vroucí vody, zakryjeme, necháme 15 minut louhovat a pijeme denně 1-2 šálky neslazeného čaje. Tento čaj pomáhá při příliš rychlém hubnutí a slabé činnosti ledvin. Pro starší lidi se hodí jako podpůrný prostředek při vodnatelnosti.

Tymián chrání dýchací cesty

Tato pěkná zimovzdorná víceletá trvalka má ráda suchá a slunečná místa. Chuť a vůně tymiánu jsou velmi pikantní. Toto aroma je v kuchyni všestranně použitelné, a to k drůbeži, zvěřině, jehněčímu a mletému masu, do játrových knedlíčků, salátů a bylinkového octa. Toto koření podporuje zejména naše trávení. Čerstvé květy a listy tymiánu zbavíme stonků a posypeme jím pokrm. V omáčkách, jídlech z jednoho hrnce (eintopf) a podobně se povaří celé stonky a před servírováním se opět vyndají.    V léčitelství se s oblibou používá tymiánový čaj a olej. Mají stimulační účinek, podporují trávení a posilují. Čaj se pije – připravený jako horký nálev, stejně jako u šalvěje – na podporu rozpouštění hlenu při kašli a bronchitidě. Při plachosti a smutku se po delší dobu popíjí dva šálky tymiánového čaje denně.

„Dobře okořeněné je napůl strávené“ (pozn.: v němčině „Gut gewürzt ist halb verdaut.“), říká jedno staré přísloví, které platí i dnes. Proto začněme znovu více používat aromatické a zdraví prospěšné bylinky z malé bylinkové zahrádky!

Článek z časopisu “Ringelblume” 02/2022, vydavatel Kräuterpfarrer-Zentrum, Karlstein an der Thaya

Autor: Hermann Josef Weidinger

Překlad z NJ: Jitka Machová, poradkyně Přírodní zahrada, z.s.