Ještěrka obecná patří podobně jako většina plazů k živočichům milujícím slunce. K radosti majitelů přírodních zahrad má na jídelníčku hmyz a slimáky.

Vzhled: Délka 18–27 cm, světle hnědá až zelená, tmavý střední pruh na zádech. Ocas je asi 1,5krát delší než trup. V době páření mají samečci třpytivě zelené zbarvení na hlavě a bocích.

Biologie: Ještěrka obecná je teplomilná a je aktivní ve dne – ráda se vyhřívá na kamenech. Oblíbená místa na zahradě urputně hájí před jinými jedinci svého druhu. Ještěrky jsou věrné svému místu – samečci svádějí boje o svůj revír. V případě ohrožení mohou ještěrky oddělit ocas. Samičky kladou po spáření 5–17 kožovitých vajíček, mladé ještěrky se líhnou asi za 2 měsíce. Ještěrky přezimují v zemních dutinách a škvírách.

Prospěšnost: Ještěrky se živí hmyzem, pavouky a žížalami, zahradníci si jich cení kvůli chuti, s jakou pojídají slimáky.

Podpora:
• Nepoužívat chemické postřiky ani jedovaté návnady na slimáky.
• Vytvořit slunné suché zídky nebo hromady kamení na klidném místě s přírodně utvářenými okraji (bylinný okraj, květinová louka) k přilákání kořisti ještěrek.
• Kočky ještěrky loví a zabíjejí, proto ještěrkami vyhledávaná slunná místa zabezpečíme pletivem nebo větvemi.

U velké, u nás žijící ropuchy obecné zaujímají slimáci jedno z prvních míst na jídelním lístku.

Nesypejte proto prosím do zahrady jedovatou návnadu na slimáky, neboť na otrávené sousto reaguje ropucha zvláště citlivě! Výjimka: účinná látka fosforečnan železitý.

Vzhled: Samičky dosahují velikosti do 15 cm, samečci do 8 cm. Má bradavičnatou kůži (jedovaté lícní žlázy a výměšek žláz jako ochrana před predátory), působí nemotorně, mohutné tělo, šedohnědé zbarvení zad.

Biologie: Aktivní v noci, přes den v úkrytech (hromady kamení, prkna, houští, listí …). Samičky na jaře migrují i několik kilometrů k vodě, kde se samy narodily. Po nakladení vajíček se vracejí do místa letního pobytu. Pulci se živí řasami rostoucími na vodních rostlinách, koncem června, začátkem července pak jako mladé ropuchy opouštějí vodu. Přezimují v zemních dutinách, pod kořeny, dřevem, listím a kameny.

Prospěšnost: Ropuchy požírají slimáky a jejich vajíčka, žížaly, stínky, pavouky a hmyz, mimo jiné i řadu škůdců, např. mandelinku bramborovou, blýskáčka řepkového nebo housenky (můra zelná, můra osenice).

Podpora:
• Nepoužívat chemickou ochranu rostlin.
• Vytvářet vhodné biotopy (např. přírodní zahrady, hranice dříví, hromady kamení, vlhké sklepy).
• Opatrná jízda autem během migrace k místům rozmnožování.
• Instalovat plůtky na ochranu ropuch.

Slepýš, i když vypadá jako had, ze zoologického hlediska žádný had není, ale patří mezi beznohé ještěrky. Pro člověka je zcela neškodný a vzhledem ke své zálibě v požírání slimáků je cenným pomocníkem v přírodní zahradě.

Vzhled: Dospělý slepýš je 35–45 cm dlouhý, max. 51 cm, horní strana těla šedá, hnědá až do žluta, většinou více či méně lesklá.

Biologie: Zimní úkryt (díra v zemi, hromada kompostu) opouští v březnu nebo dubnu. Po páření v květnu/červnu přichází od srpna do září na svět většinou 6–15 mláďat. Ihned po vylíhnutí jsou samostatná. Jako biotopům dávají přednost místům s povrchem půdy pokrytým vegetací, určité míře půdní vlhkosti a také slunným místům. V případě ohrožení může odlomit část ocasu.

Prospěšnost: Slepýši se z 90 % živí slimáky a žížalami. Vzácněji patří k jejich kořisti také hmyz a pavouci.

Podpora:
• Nepoužívat jedovatou návnadu na slimáky!
• Místa k přezimování (hromada kompostu) udržovat volně přístupná.
• Vytvářet členitě strukturované zahrady s možností útočiště.
• Nabídnout vhodné možnosti úkrytu (hromada dříví, divoký koutek) a slunná místa (suchá zídka).