Prvky přírodní zahrady

Mnoho původních rostlin a zvířat přišlo v dnešní většinou velmi intenzivně využívané kulturní krajině o své životní podmínky.

Přírodním utvářením vaší zahrady můžete významně přispět k ochraně přírody. Přírodní zahrada je zahradou pro člověka i přírodu. Taková zahrada s rozmanitými původními rostlinami a biotopy, jako je např. květnatý trávník, listnaté křoví, hromady listí, dříví a kompostu nebo zahradní jezírko, poskytuje mnoha užitečným živočichům možnost úkrytu a rozmnožování. I z vaší zahrady se několika jednoduchými opatřeními stane zahrada přírodní.

Živý plot z planých keřů

Dřeviny jsou důležitými estetickými prvky zahrady. Různorodý živý plot z planých keřů nás bude po celý rok těšit rozmanitostí květů, svými plody i pestrými barvami na podzim.

Přednosti původních druhů keřů

V přírodní zahradě vybíráme především z původních, místních druhů dřevin, neboť náš hmyz a ptactvo se na tuto potravní nabídku specializují.

Živé ploty z planých keřů plní celou řadu funkcí:

  • Slouží v zahradě jako ochrana před větrem a jako strukturní prvek, poskytují potravu včelám a hmyzu a dávají úkryt ještěrkám a ježkům.
  • Trnité keře jako dřišťál a hloh skýtají ptactvu bezpečné místo k hnízdění. A ne jenom jejich plody jsou zdrojem potravy v zimě i v létě (např. bez černý živí 62 druhů ptactva).
  • Živé ploty zlepšují mikroklima zahrady, snižují prašnost a omezují hluk. Živé ploty z planých keřů představují životní prostor pro mnoho užitečných živočichů, jako např. larvy zlatooček, které se živí mšicemi.

Výběr, výsadba a péče

Při výběru dřevin si musíme uvědomit jejich růstovou výšku i šířku.
Pro každé stanoviště existují vhodné dřeviny: Je půda kyselá nebo vápenitá, chudá živinami nebo humózní? Je půda mělká nebo hluboká, kyprá či kamenitá? Je stanoviště mokré nebo suché?

Obraťte se při nákupu dřevin na zahradnictví ve vašem okolí. Dřeviny pak budou přizpůsobené místním půdním poměrům.

Nevysazujte keře příliš blízko k sobě, jinak budou odspodu vyholovat. Živé ploty vysázené klikatě jsou opticky hezčí a mají větší ekologický účinek.

Shrabejte na podzim listí jednoduše pod keře – vrátíte jim tak živiny a zvířatům jako ježkům poskytnete vhodný úkryt.

Louka a prvky louky

Barevná nádhera květinové louky se skládá v průměru z 25 různých rostlinných druhů. Okrasný trávník je naproti tomu tvořen jen asi pěti druhy trav. Květinová louka láká spoustu hmyzu a drobných živočichů a je důležitá pro podporu těch, kteří jsou pro nás užiteční.

Účinné jsou květnaté louky zejména na větších plochách. Ale i na malých zahradách se planých květin nemusíme zříci – stačí prostě ponechat volný okrajový pás kolem záhonu květin nebo keřů. Anebo vynechat při sekání trávníku pár míst a sekačkou je objet – tyto luční ostrůvky jsou důležitým útočištěm četných živočichů.

Jak si nejlépe založíte květinovou louku a jak získáte správné osivo pro vaše stanoviště, to se dozvíte v kapitole trávník a louka.

Divoké porosty

Při bližším pohledu se z leckterého „plevele“ vyklube léčivá rostlina. Zvláště pro zvířata je důležitá přítomnost mnoha atraktivních planých bylin, které jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru a které vnášejí do zahrady rozmanitost.

Mnohé rostliny často vzejdou samy od sebe ve spárách a štěrbinách, na okrajích záhonů nebo pod keři. Nejenže pokrývají a chrání půdu, ale lákají také mnoho užitečných živočichů.

Proto bychom neměli sedmikrásky, řebříček, zběhovec, popenec nebo jitrocel z trávníku vykazovat. Také kokošku pastuší tobolku, violku rolní nebo rozrazil můžeme různým způsobem používat, jejich květy kromě toho potěší oko pozorovatele.

Sedmikráska – přísada do salátů, proti onemocněním kůže, zabraňuje horečce a zánětu, zlepšuje hojení ran

Řebříček – při žaludečních, střevních a žlučníkových obtížích, nechutenství, k léčení ran

Zběhovec plazivý – vnitřně při průjmu a horečce, zevně při zánětech sliznice ústní dutiny a dásní, bolestech zubů, pálení kůže

Popenec – do polévek nebo jako špenát, při žaludečním a střevním kataru, onemocněních kůže, špatně se hojících ranách

Kokoška pastuší tobolka – při vnitřních a vnějších krváceních, proti průjmu, bolestem hlavy, krvácení z nosu

"Divoký koutek" – útočiště pro obyvatele zahrady

Divoký kout je oblastí zahrady, o kterou pečujeme jenom minimálně. Můžeme zde ukládat zbytky ze stříhání keřů, listí i staré dříví. “Divočina” se nachází ve zvláště klidném místě zahrady a uklízí se maximálně jednou za rok (v ideálním případě vůbec). Nerušeně zde mohou růst kopřivy, lopuch i bršlice, které tak vytvářejí důležitou potravní základnu pro různé druhy hmyzu.

Vzniká zde důležité útočiště pro mnoho zvířat žijících na zahradě.

Mimořádná (vlhká nebo suchá) stanoviště

Zvláštní stanoviště, jako např. hromada kamení, “mrtvé” dřevo nebo vodní a mokřadní biotopy, jsou v přírodní zahradě nejen velmi oblíbeným estetickým prvkem, ale tvoří také cenná útočiště mnoha užitečným živočichům.

“Mrtvé” dřevo (hromada dříví, pařezy, stojící odumřelé staré stromy)

Včely samotářky kladou vajíčka do chodbiček ve dřevě, které zde již dříve vykousali brouci, lasičky (loví hryzce!) využívají hromady dříví jako úkryt a
netopýři a ptáci (sovy, šoupálek, brhlík, sýkory…) potřebují stále vzácněji se vyskytující přirozené dutiny jako ložnici a dětský pokojík.

Hromady kamení, suché zídky

Stinné hromady kamení jsou obývány ropuchami, rejsky, střevlíky a dalšími brouky a pavouky.
Hromady kamení umístěné na slunci nebo suché kamenné zídky poskytují možnost úkrytu nebo slunění ještěrkám, slepýšům, čmelákům, kutilkám nebo hadům (užovka obojková, užovka stromová) – mnohdy se jedná o lovce slimáků nebo myší a hrabošů.

Mokřadní biotopy, zahradní jezírka

Patří k nejmnohotvárnějším biotopům a v obytném prostoru tvoří často útočiště mnoha ohrožených druhů (skokani, ropuchy, kuňky, čolci, vážky…). Mnohá z těchto zvířat jsou navíc cennými pomocníky při boji s neoblíbenými návštěvníky (slimáci, hmyz).

Listnaté stromy

Listnaté stromy jsou podstatným prvkem při utváření přírodní zahrady. Oproti svým jehličnatým příbuzným propouštějí během zimy neomezeně sluneční světlo.

Když se listnaté stromy použijí jako vizuální poutač, propůjčí zahradě svým tvarem, velikostí a uspořádáním na pozemku nezaměnitelný charakter.

Domácí stromy poskytují v létě stinné místo k posezení, v chladném ročním období nás pak potěší svou krásnou siluetou.

Domácí strom by neměl překračovat konečnou výšku 10 až 15 metrů, ušetří tím majitelům obtížný řez. Pro minimální očekávaný průměr koruny 5 až 10 m byste měli naplánovat dostatek místa. Vezměte v úvahu také směr, kterým bude padat stín, aby před sluncem zůstaly skryty jen oblasti, u kterých vám to bude vyhovovat.

Ideálními menšími domácími stromy jsou:

Jeřáb muk (Sorbus aria), Jeřáb břek (Sorbus torminalis), Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), Bříza bělokorá (Betula pendula), Jasan zimnář (Fraxinus ornus), Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), Střemcha obecná (Prunus padus), Myrobalán (Prunus ceracifera)

Hezkého estetického účinku dosáhnete vytvořením skupiny tří stromů.

Trvalky - hra s barvami a tvary

Dříve než založíme záhon trvalek, měli bychom si zodpovědět několik otázek.

Udělejte si před výsadbou seznam.

Napište si seznam svých oblíbených barev a rostlin. Jaké stanoviště chcete osadit? (suché, stinné…) Kolik místa máte k dispozici? Jak mají být trvalky vysoké? Kolik času chcete investovat do péče o ně?
V přírodní zahradě se používají trvalky neplnokvětých forem, neboť jedině ony jsou zdrojem snadno dostupného nektaru pro mnoho živočichů.

Nutná je pravidelná péče.

Záhon trvalek je pracná záležitost, vždyť jednotlivé druhy jsou sesazovány především podle estetických hledisek. Proto je třeba do života těchto rostlin často zasahovat (alespoň každý druhý víkend). Přesto je to jen zlomek péče kterou potřebují letničky.

Oblasti nenáročné na péči.

Rostliny přizpůsobené stanovišti, např. plané rostliny, potřebují méně péče než rostliny, které nerostou na vhodném stanovišti. U planých rostlin byste ale měli tolerovat určitou „samosprávu“, neboť některý druh časem úplně zmizí a jiný se zase rozroste. Plané rostliny jsou vhodné pro osazení okrajů, suchých zídek nebo ozelenění střech.

Doba kvetení

Při plánování záhonu dbejte na doby kvetení a výšku trvalek. Po celý rok pak bude kvést pořád něco nového a všechny rostliny budou dobře viditelné a budou mít dostatek světla.

Většina planých rostlin kvete v květnu a červnu. Jarní trvalky kvetou ještě před zastíněním prvními listy stromů a keřů, pozdě kvetoucí trvalky jsou důležité pro mnoho druhů hmyzu.

Pro sestavení záhonu trvalek, který pokvete od jara do podzimu, je nutná spousta informací. Ptejte se odborníků a zahrádkářů ve svém okolí. Pozorujte trvalky v sousedních zahradách a sami hodně zkoušejte.

A jeden tip: Zvolte třetinu brzy kvetoucích rostlin (únor-duben), třetinu rostlin kvetoucích v hlavní sezóně (květen-srpen) a třetinu rostlin kvetoucích na podzim.

Kdo kam a vedle koho přijde?

Berte při výsadbě ohled na světelné poměry v zahradě. Rostliny kvetoucí na jaře můžete vysadit pod listnaté stromy a keře. Rostliny kvetoucí v létě potřebují slunné stanoviště.

Hluboko kořenící rostliny jako violky sázíme vedle mělce kořenících, jako jsou konvalinky. Kořeny rostlin si tak nebudou navzájem překážet.

Na podzim nechte uschlé stvoly trvalek stát. V zimě, až je pokryje jinovatka, vypadají půvabně, a představují kromě toho důležitý zimní příbytek pro mnoho užitečných živočichů.

Login

Lost your password?