Cílem každé přírodní zahrady je zachování zdravé půdy a úroda chutných plodů. Správné zařazování plodin k tomu podstatně přispívá.

Naši prarodiče ještě znali důležitost každoročního střídání plodin při obdělávání své zahrady. Většinou se postupovalo podle pevného schématu, které mělo za následek stále stejnou rotaci pěstovaných plodin na jednotlivých záhonech.

V důsledku změn ve způsobu hospodaření, které s sebou přineslo používání pesticidů a průmyslových hnojiv, upadala tato stará zahradnická znalost v zapomnění.

Hnutí přírodní zahrady opět využívá poznatky získané na základě pozorování mnoha generacemi a jako pevnou součást je zařadilo do svých doporučení.

Smíšenou kulturou se rozumí pěstování různých rostlin vedle sebe na stejném záhonu. Založení smíšené kultury přináší mnoho výhod, pokud k sobě dáme správné partnery.

Proč smíšená kultura?
Rostlinná společenstva se při tom volí tak, aby se jednotlivé druhy navzájem dobře snášely a podporovaly v růstu a kvalitě.

Výhody smíšené kultury:

• Zabraňuje se únavě půdy.
• Choroby a škůdci, kteří se většinou specializují na určité druhy, se mohou obtížněji prosadit.
• Lépe se využije místo, které je k dispozici.
• Rychleji se dosáhne úplného zakrytí půdy.
• Přiláká se hmyz a tím dojde k lepšímu opylení květů.
• Kořenové výměšky způsobují lepší růst sousedících druhů.
• Vylučované vonné látky odpuzují škůdce a choroby.
• Chuť a aroma některých partnerů ve smíšené kultuře se mohou zlepšit.
• Pozitivní vliv na výnos způsobený vzájemnými podpůrnými efekty.

Účelem smíšených kultur je vysázet vedle sebe rostliny, které se budou vzájemně podporovat.
Při zakládání smíšených kultur je důležité znát různé vztahy a vzájemné vlivy jednotlivých druhů rostlin. Při výběru špatných sousedů může být jejich vzájemné působení negativní.

Pozitivní partnerství:

• lichořeřišnice pod třešní: přitahuje černé mšice (stromu se uleví)
• levandule mezi růžemi: chrání růže před silným výskytem mšic
• česnek mezi růžemi: preventivní účinek proti houbovým chorobám
• pelyněk a rybíz: proti rzi vejmutovkové na rybízu (při včasné výsadbě mezi keři)
• užanka: odpuzuje hryzce
• řebčík: pach cibule odpuzuje hryzce
• česnek: preventivně mezi rostliny ohrožené padlím a rzí
• křen: ochrana před moniliovou hnilobou plodů, listy proti mandelince bramborové
• narcis „La Riante“: ve větším množství zapuzuje hryzce
• hořčice (Sinapis alba): v širších pásech zastaví slimáky
• komonice: ochrana před hryzci kolem kmene stromů

Střídáním plodin (neboli osevním postupem) se rozumí časový sled různých plodin na stejném stanovišti. Správný sled je podstatnou součástí přírodní zahrady.

Proč střídat plodiny?

• střídání plodin slouží k zachování půdní úrodnosti
• rozdílné nároky pěstovaných plodin na živiny (složení odebírané směsi živin a celkového množství jednotlivých živin)
• rozdílné horizonty prokořenění (mělce kořenící a hluboce kořenící rostliny)
• škůdci a choroby se specializují na určité rostlinné druhy, každoroční střídání plodin omezuje jejich šíření
• zabraňuje se rozvoji každoročně stejného, rok od roku silnějšího plevelného porostu na jedné pěstební ploše („úporné plevele“)

Schéma střídání plodin

• rostliny stejné čeledi pěstujeme na jednom záhonu v odstupu alespoň 3 let
• střídat rostliny
  1. trati (velmi náročné na živiny),
  2. trati (středně náročné na živiny) a
  3. trati (málo náročné na živiny) – rozdělit plochu na tři zóny a každoročně je střídat